|
| ||||
| ||||
|
jména tuto uvedena nejsou, účastnilo se slav-
nosti cyrillské v okrouhlém počtu 40 kněží a 60 učitelů, kteří zastupovali 27 farnosti. Podotknouti dlužno, že v týž den konal se v nejbližším vůkolf pohřeb vikáře vamber- ského K. Nováka, čímž se stalo, že mnohým do Ústi dostaviti se nebylo možno. Předce však hojné účastenství slibovalo hojnou žeň. Počátek slavnosti cyrillské zasvěenje se, jak sluší, slavnou mši svatou, kterou o hodině 9. mistuí pan děkan s assistencf sloužil. Sbor pěvecký pěl na kruchtě mešní skladbu „in lionorem Se. Adalberti” od Josefa Foerstera, která, jak známo, za přílohu I. roč. „Cecilie” tiskem vyšla. Hned při prvních větách „Kyrie” bylo slyšeti, že na kruchtě působí pěvecký sbor mistrně vycvičený a výtečně řízený. Jaký sbor, takový byl i varbanfk. Přednášelo se dokonale. Šetřeno i výřečnosti i znamének předepsaných. Zpívalo se bezpečně a jistě. Intonace určitá, vývin hlasu překrásný až do nejvyšší polohy. Mešní responsoria 4lilasná před-nášena úchvatně. Při vložkách pro tentokrát výminečně upuštěno od předepsaného textu. Palestrinovo „0 bone Jesu” a Foersterovo «0 salutaris hostia", obB svým zvláštním duchem plodilo při patřičné přednášce dojem lilubohý. Mše zakončila se gregorianským „Pange linqua”, které při své vnadné jednoduchosti a nevinné prostotě jímalo nejmocněji. Chorál gregoriánský i zde se osvědčil. Čarovné kouzlo jeho sily nepozbylo. Nepozbylo a — nepozbnde. Z kostela výtečně akustického uspokojeni a v naději na další, stejně dokonalé požitky hudební odebrali jsme se vesměs do velkého sálu měšťanských škol, kde měla konati se slavnost další na poučenou a povzbuzenou. Za několik minut byla prostranná síň účastnfků pina. Před námi stál k boji a zápasu při-praven tPn statečný sbor, který právě klenbou cbrámcvou otřásal. Na jedné straně většinou děvčátka — soprani a alti, na druhé straně tenoři a bassi. Stáli zde nám tváři v tvář bez bázně, jako řada vojínů bezpečné vitězství douf.ijtcfch. Pevným pěvcům čebo se báti? Výsledek nebyl již pochybný po zdařilé slavnosti kostelní. /.bývalo času prohlédnouti si zevrubně to vojsko 7mdebuf. Napočítalo se 15 sopranů, 13 altů, 7 tenorů a 11 bassy, celkem tedy 46 blasů a z těch nebyl. žádný pouhým figurantem. Každý stál na svém místě co bezpečný a vydatný spolučinitel silnélio a značně piného eelku. Pěkný to věru sbor ! Vdp, vikář Josef Tupec zaliájil četnou schi'izi, vysvětlil příčinu, za jakou účastníci sem se sešli a vyzval oba řiditele sbora, abyna poučenou a povzbuzenou přítomných ukázali, jakým způsobem dlužno pěstovati hudbu posvátnou. Na to vyzváni povstal pan učitel J. Mazánek a měl přednášku, jak následuje dále na str. 68. tohoto čísla. Přednáška z hlubokého přesvědčenf vzniklá došla všeobecného souhlasu a hlučné pochvaly. A na slova následovala hned illastrace. Nejkrásnějšími slovy nedá se v oboru hudby vylíčiti její krása. Slovo nutně doplniti dlužno hudebním útvarem. Jen tím způsobem poučovati lze s prospěchem. A na té právě myšlénce zakládá se organisace jednot cyrillských. Zpívati se musí 1 a to správně, mistrně, dokonale l Z jedné dobré produkce přiučí se hudebník vice, nežli půlletým čte-ním. A proto v jednotách Cyrillských mnoho se sice nemluvi, ale mnoho se zpívá — s nadšenfm ! s láskou 1 s vroucností l Proto nutno jest zařizováni jednot cyrillskýcb. Co jeden s blíženců vypravoval, druhý názorně vysvětloval a potvrzoval pomocí sboru pěveckého. A jak dokonalého sboru! Přednáška byla jen předmluvou. Po předmluvě následovalo představeni. A jak dokonalé před-staveni 1 Přítel přítele doplňoval. Když Mazánek domluvil, poodstoupil do řady výkonných pěvců mezi bassy, Kocian postavil se včelo sboru a obecenstvu živé obrazy ténové ukazoval. Obraz za obrazem míjel, jeden dokonalejší druhého. Po kázání přišla meditace. Aby přítomní účastníci k dalšímu před-staveni dobte naladili se, ukázány jsou jim nejprvé dva velké obrazy krásy dokonalé: „Ryrie” a „Gloria« z mešní skladby ,Exultet” a „Stabat mater”, obé od Fr. Witta. Čeho tím docíleno býti mělo, měrou svrchovanou dosaženo jest. Veškeré posluchačstvo uchváceno jest přednáškou skladeb tak, že výsledek hned na počátku stal se nepochybný; — rozehřáli se, oblažili, přesvědčili. Ta průzračná, jasná a roztomilá „Missa Exultet” vykonala svou službu. Ale byla také řízena, jako jen nadšený dirigent říditi umí. Kdo pozorovati mohl tv iř jeho mezi řízením, viděl ty různé city, které se v ni zrcadlily při různých větách: „Qtii tollis peccata mundi”, ,suscipe deprecationem nostram", „Jesu Christe” a p. Takové si já myslím dirigenty jed. cyriUakých, kteří za sebou u(,bvacuji sbor. Drahý přítel můj, farář Laudrock, viděl vo vzrůstajíc( a široké figuraci „Jesu Christu” slávu a božskou velebnost Syna I3ožfho, vládnoucího nebem a zemí a cítil se uchvacena tou myšlénkou tak mistrně provedenou a přerinešeuou. Pohnuti bylo všeobecné a stupňovalo se při přednášeni Stabat mater" k nejvyššímu pohuutf, když solový gnartett pěl : | ||||
|