|
| ||||
| ||||
|
o
Tak jako zplodila církev pro chrámy své zvláštni slohy architektonické, jako má svou zvláštní liturgii : má taktéž i typické vzory kostelních zpěvů a kndby církevně-uměleckých. Na ukázku skladby efrkovně-umělecké předneseme nyní, páoové, „Kyrie a Gloria” ze mše Exultet" od tiVitta, kterýž jest jeden z prvních mistrů hudby církevní v době naši. III. Zařízení jcJtaot Cyrillských." Při dnešní slavué mši měli jstN, pánové, příležitost poznati již částečně skladby ryze církevní, nyní pak opět slyšeli jste jiné skladby téhož slohu; doufám tudíž, že to již dosti postačuje, bysto sobě mohli učiniti pojem o skladbách, o hudbě, které se reforma domáhá. Pánové, uznáváme-li hudUn francouzskou, italskou, německou, slovanskou, jedou od druhé dle forem a slohu rozeznávajíce : uznávejme i hudbu církevní co hudbec zvláštní, ode všech, ostatních formou a slohem se líšící. — Vše budiž na svém místě ! — Bojuje se zajisté za věc svatou, spravedlivou; v kostele budiž jen to, co jest v pravdě kostelního. Tot` pak, tuším, mcí býti první pé~í a starostí ctihodných pp. duchovních správ,eity na prvním, a, ředitelía kůru na druhém místě. Ovšem na jednou docíliti to nelze, ponenáhlu ale vše se zlepšiti dá. Nyní ,jest k tema právě doba nejpříhodnější : r nbecnrz Jednota Ciyrillská," jejímiž odbory mají býti „diecésní a farní je(litoty c jrillské” jest výnosem vys. c. k. mfstodržitelstvf ze dne 31. ledna b, r. povolena a nejdůstojuějšíwi biskupskými Ordinariáty v Čechách a na Moravě schválena. Nuže, ruku k dílu a zařidtež sobě ve svých osadách „farní Jednoty Cyrillské,” jichž úkolem jest pěstovati pravou hudbu chrámovou a církevní zpěv lidu. Stanovy, které uveřejněny jsou v čís. S. letošního ročníku časopisu „Cyrilla”, potřeba jen dle mistnfch poměrů propracovati a podati vysok. c. k. místodržitelství k povolení a rovněž i ku schválení nejdůstojnějšimu bistr. Ordinariátu. Dále pak mnoho netřeba. Kněz s kazatelny vysvětli a poučí lid o důležitosti a nutnosti opravy zpčvu a hudby chrámové a zařízení „Jednoty Cyrillské” ; povzbudí spolu též občany k přistoupení bud za členy činné neb přispivajicí. Místní duchovrní správce jest protektorem a spdtt m4že bv~ti i předsedou aŤednoty. Učitel, který jest ředitelem kůi°u; musi pak ze žáků a žákyň ku zpěvu schopných asseutovati zpěváky a zpěvačky, sestaví si takto pěvecký sbor, jehož Mitělem se stane, a bude tentýž pak náležitě dle not zpěvu učiti a pravidelné zkoušky odbývati. Bude dobře, když i kuěz zkoušky navštěvovati bude, by zpěvákům vysvětloval test cirkevnt, by zpěváci spolu rozuměli tomu, co zpívají. Přispívající pak členové peněžitými přfspěvky umožňuji zakouponf potřebných hudebnin ku všelikým případnostem. Příspěvky ty sbírá jeclibutel, kterýž zastává spolu i hřad pokladníka. Námítkn „to vc nás nepůjde, nemáme zpévákPt, nemávaie to neb ono,” rozhodně odrnftám. Jen dobrá vůle jest třeba a vše se dokáže! Zpěváky si musíte ovšem zaopatřit, a veyclaovat ze školní mládeže; tu a tam snad přece jest již nějaký tenorista a bassista, lzteřf rádi se stanou činnými členy „Jednoty Cyrillské”. Jmenovitě kde se nachází více učitelů, tam není o zpěváky tak zle, jelikož každý učitel aspoň poněkud ve zpěvu vzdělán jest. Že by snad byli učitelé, kteří by re-formě t6 nepřáli ba dokonce ji odporovali, nemohu ani uvěřiti ; bylo-li by ale přece takových, neposlouží jim to ku chvále ani ku cti. Ostatně dlužno v tomto případě všem pp, učitelům na paměť uvésti ministerské vy-nesení ze dne 12. května 1877 v příčině pěstování hudby chrámové a zpěvu na kůru se strany učitelův na školách obecných. Z toho jest patrno, že budov učitelé jednati jen ve ve svůj prospěch, 'jest-li že ku zvelebeni hudby církevní přispívati budou. První pomůckou při zařízování „Jednoty” a ku prováděni reformy jest časopis „Cecilie”, nyní v flCyrilla" přezvána, kdež všestranného poučeni a potřebných hudebních příloh na- lezneme. Bez „Cecilie” čili Cyrilla" obejíti se nelze. I,etošnáui rokem vychází již VI. ročník. Každý ročník i s přílohami je za 2 zl. Při volbě a zakupováni hudebnin refor- mou odporučených poslouží nám joreins- Katalo,,," v němž veškeré hudebniny církevní zaznamenány a při nichž i kritické posudky uveřejněny jsou, tak že, než něco koupíme, víme, zdaž se pro nás hodí čili ne. (Varuji v, Rk před zakupováním tři- a vfcehiasých skladeb pro mužský sbor, není-li vice dobrých tenoristů ve sboru pěveckém. Nejlépe se vše dělá a provádí ve smíšeném sboru.) Veškeré objednávky hudební obstarává kuěhkupectví Mikuláše a Knappa v Praze, v Karlině. Nyní chceme praktickými příklady uká- zati, jak nejsnáze lze s opravou hudby chrá- | ||||
|