|
| ||||
| ||||
|
v
Michalovič Stěpán : Liturgický zpěv v době apoštolské, ( Dokončení. ) Kromě těchto písní přejatých z Písma sv. skládali si křesf'ané sami písně k po-ctě Boží a P. Marie. Tyto písně vytryskly z náboženského nadšení, vlivem inspi- race Ducha svatého (d)áat ecvavuatcxal" (irvEVpa ~ tov).' O Tomto charismafu zmiňuje se sv. Pavel v listě ke Korintským: „Když se sejdete, jeden z vás má ž a 1 m, jiný poučení."51 Sv. Augustin poznamenává, že tito Bohem nadšení pěvci zpívali čas-to jen melodii beze slov. Z těchto modulací vznikly pozdější sequence.52 Podle Probsta53 pozůstávala díkučinění, jež předcházela konsekraci, z chvalozpěvů díků za stvoření, za přípravy k vykoupení lidstva a za dílo vykupitelské samo. Po-dle toho by byl chvalozpěv vyznáním nejhlavnějších článků víry hlásané svatý-mi apoštoly — regula fidei čili kánon. Tím si vysvětluje Probst pojmenování části mše sv., která se nazývá v missálu kánonem. Ukázku duchovní písně z prvních dob křestanských uvádí opat Oueranger 1 ve svém prvním svazku: ,Institutions liturgiques”, z listu Klimenta Alexandrijského. Je to jedna z oněch: ,cantica spiritualia", oslavující Vykupitele. Uvádím jen první verše: Fraenum pullorum indocilium Pastor agnorum regalium Penne volucrum non errantium Tuos simplices pueros congrega etc. Verus clavis infanfium, I v listě sv. Pavla k Timotheovi,51 zdá se býti úryvek hymnu: „,uvoiiPÉov ás écgaveoc~19, ~V aaPxí, Veliké jest tajemství pobožnosti: ~Scxac~~~r~ év nvaúuaai ~~~p,9•~ áyyÉ.iocc éxEPvx~~ Ev ~~veacv é;rcoív^ Ev xoauc~ áve l7J óScp^ év 8ó~17” 56 „Ten, jenž se zjevil v těle, byl ospravedlněn v duchu, ukázal se andělúm, byl hlásán mezi národy, uvěřen na světě, vzat ve slávě.” 51, Chválu nejsv. Trojici vzdává píseň: w t.ta ov « ia dók c 57 tradiční již v době svatého Basila. Světec nazývá jejím autorem Afhenogena, kterého obyčejně ztotožňují s mučedníkem téhož jména, žijícím v II. stol. Byla to slova:,,-Atvovp" jjarč"oa, `0sóv xai °_41ov IZvvva ©sov. ""'58 Svatý Efrém znal na 150 žalmů a hymnů od Bardesana, který jako kdysi David okouzloval srdce věřících.51 — Origenes nám zachoval 6 slok z hymny Ofitů, která byla přeložena ze syrštiny do řečtiny.1`0 Též Eusebius se zmiňuje o .at a~ uoďía`'~ egyptského biskupa Nipota, jenž později pobloudiL11 Dlouho nám nebylo dopřáno dostati do rukou authentickou melodii křestanskou z prvních století. To se podařilo angl. profesoru Bernardu Crenfeldovi, který koupil r. 1923 částečku z egyptského papyrusu, nalezeného při oxyrhynqueských vykopávkách. Papyrus obsahuje křestanskou hymnu i s je-jí melodií. Tato píseň je patrně z oněch aRuót íďcwicxoi".tt jichž užívání se za-povídá koncilem haodicejským.',2 Text této písně nám zřejmě připomíná mnohé žalmy a zvl. Apokalypsy sv. Jana IV.8, a V. 13, 14.83 ,11 1. Kor. 14, 26. 52 Jolizza: Das Lied und seine Gesch., str. 27. 53 Liturgie der 3erst. Jahrh. § 12, viz Kupka: O mši sv. 54 Institut. liturgiques I. S. 84. 55 Tim. 3, 16. 56 Dr. A. Sebulte: Die Hymnen des Breviers, str. 4. 57 Realencykl. fiir prot. Th. U. K., 10. vyd. 3, 403. 58 Amadeé Gastone (Paříž): Nález notov. hymny z dob 1924, str. 11. 59 Adv. Haer. 53 opp. syr. 2. 554 B. so Contra Celsum VI. 31. sl Eus. Hist. ecel. VII. 24, 4. ss Can. 59. 63 Obšírnější pojednání a zároveň melodii viz: Cyril 1924 * „Písně duchovní.” f „Žaltáře.” ** ,Radostné světlo sv. víry." -j--j „Privátní žalmy.” *** „Chvalme Otce, Syna i Ducha svatého.” 162. prvokř., přelož. O. Tichý; viz: Cyril str. 11. 26 | ||||
|