|
| ||||
| ||||
|
byl v Alexandrii od svých nepřátel obležen, poručil diakonovi, aby zpíval ,COM pleta oratione" žalm 135 a lid aby odpovídal: ,Quoniam in saeculum misericardia eius." Zatím svatý biskup unikl pronásledovafelům.81
Třetí způsob zpěvu v prvotních dobách církve nazýval se ,antífonia—. Podle dějepisce Sokrata zavedl jej sv. Ignác Antiochenský. Světec viděl dva sbory andělů, jež sfřídavě pěli chválu nejsv. Trojici. Svatý biskup poznal v tom vůli Boží. Proto zavedl tento způsob ve své církvi. Odtud se pak šířil i do jiných církví. Podle Theodoreta však zdálo by se, že tento způsob zavedli až ve IV. stol. kněží Diodorus a Flavián.82 Rozpor dá se snadno srovnat podle Pagiho,83 před-pokládáme-li, že sv. Ignác (t 107) zavedl jej v řeči syrské, kdežto Diodorus a Flavián převedli jej do řeči řecké. Jiní s Tomasiem vysvětlují si to tím, že sv. Ignác zavedl tento způsob jen pro hymny, Diodorus a Flavián jej rozšířili i na žalmy. Azavedo se domnívá, že Diodorus a Flavián antifonii jenom zdokonalili. Není tedy pochyby, že antifonický zpěv existoval již v prvních stoletích. Zdá se tomu nasvědčovati i zmíněný již list Plinia Mladšího k Trajanovi,81 ,carmen Christo, quasi deo dicere secum invicem" (tedy antifonia). Ze svatého Jana Zlatoúsfého85 se dovídáme, že tento způsob zpěvu byl velice oblíben u Ariánů. Vábili jím věřící ke vstupu do své sekty. Proto sv. Jan předešel v Cařihradě Ariány a zavedl antifonický zpěv ve svých kostelích. iIpinou úpravu antifonie provedl sv. Ambrož. Zlžívulo se při bohoslužbě hudebních nástrojů? Křesfané znali sice hudební nástroje, jež zejména u Řeků, Římanů, ano i u židů nebyli zvláštností. Znali hydraulické varhany, jichž Řekové užívali již v II. stol. před Kristem. Sestavil je Ktesybios Alexandrijský (t 170 př. Kr.).S6 Tertulián je neprávem připisuje Archimedovi.87 Židé používali varhan při bohoslužbách, nikdy však při doprovázení chorálu. Hra na varhany vyplňovala mezery mezi jednotlivými žalmy. Herodes dal pořídit veliké varhany (0 100 píšfa1ách),81 které prý bylo slyšet až k Jerichu.89 O křesfanech nemáme ani nejmenší zmínky, že by používali varhan, nebo jiných nástrojů hudebních. Mimo to máme i mnohé výroky sv. Otců, jež naprosto vylučují užívání všelikých nástrojů při bohoslužbě. Uvádím aspoň dva. Sv. Jan Zlatoústý ve své homilii na žalm 150 praví.90 „David užíval citery z bezduchých strun, církev však užívá citery, jejíž struny jsou živé, naše jazyky jsou oněmi strunami.” A již před ním Klement Alexandr.,91 jeden z největších básníků prvotní církve: „My užíváme jen jediného nástroje: slova, jímž Boha chválíme, a ne starý žaltář, bicích nástrojů, trubek a fléten.”` Církev začala používati varhan na východě už snad ve IV. stol. za Theodosia Velikého.99 Na západě dal postavit podle zprávy Platinovy první varhany papež Vitalián (656 -672).(3 Byly to již varhany pneumatické, protože hydraulické varhany byly velmi nepraktické a nepohodlné. V zimě voda zamrzala, v létě zase velikým horkem se vy-pařovala. Tolik můžeme říci o zpěvu prvotní církve. Církev již při svém zrození pině chápala význam zpěvu při bohoslužbách. Duch Svatý, božský umělec, dojemně hrál na citery čistých duší. Učinil ze zpěvu a hudby pravou družku svého náboženství. 81 Theodoretus II. c. 13, Socrates II. c. 11, Athanasius. Apol. 2. — Podle A. G. Steina: Způsob pění Ž. 135 dal podnět pozdějším litaniím (Cecilien-Kalender 1878, str. 15). 82 Theodor. II, c. 24. A3 Migne Ferraris c. 249. Ep. 97 (liber X.). 15 Socrates: Hist. eccl. VI. c. 8. 86 Dr. Julian Peleš: Pastyrskoje Bohoslovije, 427. 8' Tertulián: De anima c. 11., p. 1017. 88 Arachim 10a. E3 Tamid 3, 8. J0 Hom. in ps. 150. sl Pedag. 2, 4. 92 Fetis: Hist. gen. de la Musique IV., Paris 1874, 499. Tyto varhany měly: 15 píšťal, 12 měchú a 2 větráky. 93 De vitis Pontificum, ed. Colon 1593, 96. 28 | ||||
|