|
| ||||
| ||||
|
velkovévodkyně Toskánské, pod názvem „Spor čtyř bohyň, Paridem jako soudcem srovnaný, či Zápas čtvero ročních počasí a oslava čestného dne sv. Anny, létu přiřknutého”. Ve hře vystupovalo 8 zpěvaček (kterým bylo přiděleno 12 arií) a sbor (po dvakrát). Kdo byl hudebním skladatelem, není z názvu patrno. Hudba se nezachovala, pouze textovní knížka o 8 listech v Universitní knihovně pražské ve svazku 52 C 20 pod č. 42.
Maxa,nt Arnošt byl znám již Dlabačovi (II, 285) jako rodák ročovský a dobrý varhaník, r. 1800 farář ve Sv. Dobrotivé. Nyní víme i rodné datum, 29. XL 1759. Po ukončených studiích u sv. Tomáše, r. 1784 šel do Ročova, 1798 do Sv. Dobrotivé, kde t 30. XI. 1800. ,Organista eraf praeclarus" praví o něm Catalogus, str. 866 a 867. Novotný Pantaleon, rodem z Mladé Boleslavě, od r. 1707 v Ročově. V době od r. 1716 do r. 1719 byl chorregentem České Lípě. t 18. X. 1722 v Novice. (Catal., str. 549.) Papstmann Arnošt, rodem z Turnova, od r. 1758 v Bělé, studoval v Praze filosofii a v České Lípě bohosloví; r. 1766 byl povolán do Prahy k sv. Tomáši jako varhaník a regenschori, v kterémžto postavení setrval do r. 1774. Pak měnil častěji místa až t 31. V. 1832 v Ročově. (Catal., str. 794, 795.) Procházka Václav (Dlabač II, 512) byl námi v Catalogu asi přehlédnut, teprve nekrologiem ve Sv. Dobrotivé jsme se dočetli, že by1 „vir omnis musicae generis g,narissimus”, t. j. úpině obeznalý ve všech odvětvích hudby. t 19. II. 1816 v Domažlicích. Babel Eustach, rodem z Hořic, od r. 1682 v České Lípě. Naposledy působil v Domažlicích jako chorální varhaník, kde zemřel 3. VI. 1717. (Catal., str. 452, 453.) Ring Štěpán, rodem z České Lípy, vstoupil r. 1766 tamtéž do kláštera a stal se gymnasiálním profesorem. Po zrušení gymnasia setrval ve své funkci jako regens chori figuralis a vyučoval mládež ve zpěvu a ve hře na housle a na dechové nástroje. t 25. X. 1805 v České Lípě. (Catal., str. 832, 833.) Ro f f eld Amand, rodem z Markersdorfu, složil řeholní sliby 1724 v České Lípě. Prozrazoval již jako student zvláštní vlohy pro filosofii a bohosloví a stal se pro-to r. 1731 lektorem filasofie v Pivoňce. Od r. 1734 působil v rodině hraběte Morzína jako domácí učitel, vrátil se ale r. 1737 k stolici filosofické u sv. Tomáše. Přerušení nastalo v době od r. 1740 do 1744, kdy byl visitátorem provincie v Čes. Lípě, načež byl lektorem bohosloví. R. 1750 nabyl hodnosti doktorátu bohosloví a převorství u sv. Tomáše. Pak působil ještě v Pšovice a Pivoňce a zemřel 1. června 1780, skorem osmdesátník, u sv. Kateřiny, kde zastával úřad knihovníka. Vynikal nejen velkou znalostí hudební, ale i virtuosní hrou na špinet, která mu zjednala přístup do šlechtických kruhů. Zabýval se také stavbou špinetů. Za svého vídeňského pobytu měl se dokonce nechat slyšet před císařovnou, avšak povolení se opozdilo a P. Roffeld zatím Vídeň opustil. Z Pivoňky navštěvoval hraběte Traufmannsdorfa v Horšově Týně, kde koncertoval.si Některé klavírní skladby Roffeldovy registruje Eitner (Quellenlexikon VIII, str. 277), nevěda ovšem, kdo Roffeld by1. Že skládal Roffeld také církevní hudbu, doví-dáme se z inventáře hudebnin cisterciáckého kláštera v Oseku; obě tam zaznamenané mše (S. Otiliae a S. Alani) jsou ovšem dávno ztraceny. Rus Lukáš byl námi v katalogu přehlédnut. Teprve odjinud jsme se dověděli, že působil v Domažlicích a že ovládal varhany, nebot roku 1732 byl Jiří Scheppl, 21 Catalogus o něm praví: ,Ceterum P. Amandus vir eraf artis musicae summopere amans et conficiendarum alarum insignifer perifus, quales cooperando fabro arculario ipsemet plures amoenissime resonantes construxit. Propter eminentem alae pulsandae dexterifatem musices amatoribus aeceptissimus eraf, eaque de causa eidem aceessus ad diversos magnatos Bol.emicae offerebatur. Aliquando negotiorum expediendorum gratia Viennam Austriae profectus quaerebafur ab aulae minisfris, ut arfificiosum alae pulsum coram augusfissima imperatrice Maria Theresia produceret, sed ille aliquof horis citius Vienna digressus, inveniri non poferat. Vixit deinceps P. Amandus franquillus in monasterio Sfockensi et singulis annis Tynohorsovium expergebat ad excellentissimum D. Norbertum comitem de Trautmannsdorf, quem pulsu alae, alteri solemni musicae intermixto, magnopere recreabat." 34 | ||||
|