|
| ||||
| ||||
|
Eichlera) nebo odjinud (E. Masák, Koncepty dopisů P. Křížkovského, Archa, sv. VIII. (1922). Příloha „Archiv literární”. Dr. Augustin Neumann uveřejnil 4 dopisy v Hlídce 1935, č. 8. (362) ozývá se vděčný tón při každé vzpomínce na opata.
Nechybí, myslím, dobré vůle, přiznati po právu zásluhy, jako spíše znalost osoby a života muže, u něhož Křížkovský nalézal pevnou záštitu tehdy, kdy pestrá suknice opatovy přízně a obdivu veřejnosti vnukala ostatním jeho bratřím zlé myšlenky závisti. Když se uvádějí pohnutky, které vedly Křížkovského po filosofickém studiu v Brně ke vstupu do augustiniánského kláštera na Starém Brně, vedle motivů náboženských se poukazuje i na vyhlídku hmotného zaopatření, jež mu zaručovalo, že se bude moci pině věnovati umění, které se zásluhou preláta Nappa také všestranně v klášteře pěstovalo. Když Křížkovský roku 1845 vstupoval k augustiniánům, měli někteří členové konventu ve vědeckém světě zvučné jméno. V prvé řadě opat Napp, bývalý profesor Starého a Nového zákona a východních dialektů, recensent a kritik, s všestranným dějepisným a literárním vzděláním, který si získal nadto v praktickém životě pověst znamenitého hospodáře a finančníka. Nappův předchůdce na stolici Nového zákona, sesazený profesor Filip Ne~ déle, již ovšem nežil (t 1825), ale jeho pověst jako neohroženého národního buditele byla stále v čerstvé paměti. Ze starších členů konventu P. Fulgentius Sússer byl profesorem filosofie a morálky na filosofickém učilišti v Brně, P. Aurelius Zhaler byl botanikem a vyučoval také matematice. Filosof a básník P. Matouš Klácel patří mezi přední národní buditele na Moravě v první polovici minulého století. Z mladších současníků Křížkovského všichni působili jako profesoři: Dr. Filip Gabriel na těšínském gymnasiu, P. Ferdinand Schaumann na gymnasiu v Opavě, Dr. Antonín Alt jako profesor matematiky na filosofickém učiliště v Brně, P. Benedikt Fogl.er jako profesor řečí na brněnské reálce, Dr. Xaver Wieser jako profesor Nového zákona na bohoslovecké fakultě v Olomouci. Národně uvědomělý Dr. Tomáš Bratránek byl i rektorem magnifikem na Jagiellonské universitě v Krakově. Spolunovic Křížkovského P. Řehoř Mendel vynikl později jako botanik, objeviv zákon o křížení rostlin (mendelismus). Opata Nappa jistě těšily úspěchy jeho svěřených. Volba oborů, v nichž byli členové kláštera školeni, se sice dála s praktického stanoviska,2 ale prvotřídní odborné vzdělání profesorů bylo zásluhou Nappovou. Ačkoliv Napp si dal nejvíce záležet na vědeckém vzdělání členů svého kláštera, přece nelze pochybo-vat, že hudebně založený a umělecky cítící opat si potajmu nepřál, aby mezi chladnými učenci promluvil také jednou genius srdce. Jaké kultivace by mu do-přál! Snadno si můžeme představit, s jakou radostí vítal vstup Křížkovského do kláštera. Vždyt Křížkovský již jako mladý filosof (nynější septimáni a oktaváni),opravňoval k nejlepším nadějím.3 Proto se Napp tolik zasazovalo jeho přijetí do kláštera, ba možno říci, že je prosadil proti vůli ostatních kapitulářů. Z nedávno uveřejněného, dosud neznámého dopisu Křížkovského se dovídáme, že přijetí nešlo tak hladce. Napp si přál, aby Křížkovský co nejdříve vstoupil do kláštera. Křížkovský uposlechl, protože si nechtěl pohněvati opata, který prý je po biskupovi prvním mužem a kterému jeho přijetí do kláštera dala mnoho práce. Někteří členové kláštera nechtěli totiž Křížkovského přijati k vůli jeho nemanželskému původu a špatným očím.4 Pokud víme z Eichlera, za Klášter augustiniánů byl povinen zároveň s rajhradskými benediktiny a novoříšskými premonstráty dodávati učitelské síly na theologické a filosofické učiliště v Brně. Na filosofickém učilišti měl totiž již svůj vlastní sbor zpěváků. Křížkovský píše z Brna svému strýci Janu Křížkovskému do Škrochovic dne 2. září 1845 o svém rozhodnutí vstoupiti k augustiniánům. Mezi jiným píše: ,Auch der Herr Príilat (Napp) wúnscht, dass ich sobald als nur mSglich eintrete, und ich darf mir die Gunst dieses hochgestellten Geistlichen, der nach dem Bischof der erste ist, nicht verscherzen, besonders, da ihm meine Aufnahme viel Schwierigkeifen machte, indem mích einige von den Stiftsmitgliedern wegen Llneheligkeit und der schlechten Augen nicht aufnehmen wollten." (Tento dopis, jakož i jiné tři uveřejněny Dr. Aug. Neumannem v Hlídce 1935, č. 8, str. 362.) 37 | ||||
|