|
| ||||
| ||||
|
přijetí Křížkovského se přimlouvali Dr. T. Bratránek a Dr. F. Gabriel, dosavad-ní ředitel starobrněnského kůru.
Opatův vztah k hudebnímu životu. Abychom lépe porozuměli přátelství obou mužů, tofiž Nappa a Křížkovského, nutno vylíčiti opatův poměr k hudebním umělcům a k hud. životu vůbec. Nappovi jako rozenému hudebníku bylo svěřeno hned po vysvěcení 1815 řízení klášterního kůru a starost o klášterní fundatisfy. Pro Nappa to byl zajisté pří-jemný úkol, nebot se všemožně vynasnažoval o hudební vzdělání hochů.' Když pak se stal opatem (1824), povznesení kláštera po hudební stránce nebylo jeho poslední starostí. Po té stránce pečoval i o kostely na klášterních statcích. Patronátnímu kostelu v Šardicích při důkladné restauraci dal přelíti i zvony a zvěfšiti varhany. Ještě hůře byly na tom přikoupené Nové Hvězdlice, kdy bylo třeba úpině nových varhan. Při opravě klášterního kostela (na Starém Brně) roku 1836 opafřil zmíněné kostely v Šardicích a Nových Hvězdlicích nadto i potřebnými hudebními nástroji.8 Nappova pozornost se obracela v prvé řadě k posvátné hudbě. Běželo mu především o čistotu chrámové hudby v klášteře samotném. Porozumění pro ni šířil i mezi brněnskou společností. Ale ve vlivné brněnské společnosti byla do-sud málo takového porozumění a zdaleka nebylo lze pomýšlet na zorganisování nějakého sdružení přátel chrámové hudby. Jestliže se mu takový úmysl připisuje, je to spíše capfatio benevolentiae těch, kteří ho chtějí přiměti k založení takového spolku a které Napp musil pro tu dobu šetrně odmítnout. Sekretář vídeňského Spolku pro pěstění církevní hudby (Kirchenmusikverein) a Dr. Josef ryt. Ríegger usilovali totiž o založení pobočného spolku v Brně. Měla při něm býti i hudební škola. Obrátili se dopisem ze dne 26. listopadu 1831 i na Nappa, aby věc podporoval. Při tom mu poslali i diplom čestného členství tohoto spol-ku s lichotivým přípisem, že prý více dopisujících a podporujících členů moravských podalo vedoucímu výboru spolku návrh, aby se mu dostalo čestného členství v uznání jeho horlivosti očistou a zdařilou církevní hudbu a živých snah o založení spolku pro církevní hudbu v Brně.`! Avšak Napp poukázal na to, že kro-mě finančních těžkostí jest doba dosud nezralá pro založení spolku a zřízení hudební školy. Ujme-li se však toho biskup,10 duchovenstvo bude zajisté věc podporovati. „Od světských osobností nelze se nic velkého nadíti. Nejzámožnější se v Brně nezdržují, u jiných zbožnost nezapustila tak hlubokých kořenů, jiní jsou k tomu lhostejni, jiní opět neshledávají okolností a poměrů příznivých, atd. Zatím však přece tluče mnohé vřelé srdce mezi nimi, které ve svatyni Páně při vážném církevním zpěvu se cítí strženo k pobožnosti, a obeznámí-li se se zařízením a účelem spolku, ochotně přistoupí za člena."11 Jak vidět, založení spolku pro pěstění chrámové hudby by bylo bývalo i Nappovým vřelým přáním, kdyby chladná rozvaha nebyla ukazovala jeho ne-uskutečnitelnost. Přesto však Napp slibuje vše učiniti pro dobrou věc.12 Srv. Dr. K. Eichler, P. P. Křížkovskv, životopisný nástin, str. 4, Brno 1904. s Napp sám o sobě píše: ,Auch war ich in dieser Zeit (1815— 1824) Regenschori, und Vorsteher der Stifts-Alumnen, und liess mir die Bildung dieser Alumnen oder Stiftlinge angelegen sein.” (Acta et epistolae eruditorum Monastrii Ord. S. Augustini Vetero-Brunae. Pars prima (1819-1850). Collegit et edidit Th. Dr. P. Au~sustinus Aloisius Neumann, Brno 1930. Viz str. 52: „Curriculum vitae Abbatis Napp. C i t u j i AEE.) 7 Nákladem přes 7000 zlatých. (AEE, tamže.) 6 AEE, 53. V přípise praví: ,Hochwiirdigster, Hochgelehrter Herr? Mehrere in Miíhren befindliche, theils correspondirende, theils unterstůtzende Mitglieder des in A beschriebenen Kirchenmusikvereines, haben in růhmlicher Wůrdi 5ung Ihres schdnen Eifers die Exequirung einer zweckm issiý reinen, wohlgelungenen Kirchenmusik, und des stets regen Bestrebens einen Kirchenmusikverein in Brůnn zu errichten, dem leitenden Ausschusse des erw íhnten Vereines den Wunsch fůr die Zustelluná des beiliegenden Ehrendipiomes als ausw irtiá unterstůtzendes EhrenmitQlied in der hochverehrten Person Ihre Hochwůrden Gnaden eróffnet.” etc. Odmyslíme-li si vše to, co v odůvodnění přidala naděje na protekci vlivného preláta, máme obraz umělecky a církevně cítícího kněze, jenž chce témuž naučiti jiné. (AEE, 27.) 111 Právě toho roku 1832 nastoupil biskup Antonín G i n d 1. 11 AEE, 35. 12 K založení spolku v Brně však nedošlo. 38 | ||||
|