|
| ||||
| ||||
|
Veledůstojní pánové, vážené shromáždění! Končím svoji jednatelskou zprávu a prosím, abyste v posuzování činnosti dnes odstupujícího výboru byli zdrženliví. Račte laskavě vzíti v úvahu, že celostátní sjezd zaujal téměř cele činnost O. J. C., tím snad trochu utrpěla, neb na nějaký čas ochabla činnost organisační. Výbor však rozhodl s dobrým svědomím, když postavil se do služeb katolického sjezdu, maje na zřeteli účel, pro který byl pořádán. Snad podaří se nově zvolenému výboru vybudovati to, co se nepodařilo v minulém roce uskutečniti tomuto výboru: položiti základ organisační v nových stanovách, svolati v dohledné době pracovní sjezd delegátů Cyrilských jednot a upevniti a rozšířiti cyrilské hnutí po celé Čsl. republice. Těmto novým úkolům a dalším cy rilským snahám nechf žehná Bůh! Jaroslav Dušek, jednatel.
Rudolf Procházka t. Když loňského roku slavil skladatel Jaroslav Václav Vacek v Teplé své sedm desáfiny, napsal o něm Rudolf F. Procházka dne 15. června ve večerníku „Prager Abendblaft” nadšený článek, netuše, že článek se stane zároveň nekrologem, nebol Jaroslav Vacek zemřel hned nato, dne 19. června. Minulo sotva fři čtvrtě roku a také spisovatel, R. F. Procházka, odebral se za svým přítelem na věčnost. Rudolf F. Procházka narodil se dne 23. února 1864 v Praze na Malé straně v starobylém domě „u Ouhů” v Nerudově ulici, kde začátkem XIX. století žil již jeho praděd, josef svobodný pán Procházka, nejvyšší písař království Českého a vicepresident českého gubernia. Byl-li takto Rudolf F. Procházka po svých předcích již předem určen pra úřednickou kariéru, odnesl si z ovzduší patricijských domů malostranských neobyčejnou lásku pro starou Prahu, její historii a poesii. Duchem staropražským byla prodchnuta celá rodina Procházkova; znala jen Prahu předbřeznovou, tehda ještě německou, a proto obdržel i Rudolf vychování německé. V Tomto doznívání ovzduší staropražského ze začátku XIX. stol. dlužno hledati základy pro jeho kult mozartovský a pro jeho romantismus. Nezbytná studia právnická neodváděla mladého nadšence od jeho ideálů, nebof nalezl ještě dosti času, aby se zdokonalil v hudbě: dómský kapelník Josef Fijrsfer, skladatel Zdeněk Fibich a pianista Ludvík Griinberger, byli je-ho učiteli. Byv přijat po absolvovaných studiích právnických do státní služby politické, působil postupně při místodržitelství, na okresních hejtmanstvích v Chebu a Aši, při zemské školní radě a konečně opět při místodržitelství. Zde r. 1911 prosadil po dlouhých bojích s šosáckými názory tehdejších byrokratů ně-co, v zkostnatělém správním aparátu dosud neslýchaného, totiž zřízení zemské-ho hudebního referátu. Vypracoval dopodrobna plán této, v Rakousku zcela nové agendy a stal se přednostou jím v život uvedeného oddělení. Místo toto zastával, byv konečně jmenován ministerským radou, s bezpříkladnou pílí, svědomitostí a objektivností, až do doby svého odchodu na trvalý odpočinek v r. 1925. O iniciativě, kterou v této činnosti vyvinoval, svědčí hlavně dvě jím inaugurované akce, které se týkají také církevní hudby: k jeho podnětu byl založen soupis všech varhan a všech zvonů v Čechách se nalézajících. Kdežto prvý poskytne zajištěný materiál historikovi, jenž by chtěl jednou vědecky pojednati o domácím varhanářství, sloužil druhý soupis, ačkoliv jeho původci tanula na mysli stránka konservační a historická, pravému opaku; byl totiž vítaným materiálem pro postup, jakým se má bráti nešfastná rekvisice zvonů k získání kovu pro účely válečné. — Vedle uvedené úřední činnosti fungoval Procházka jako místopředseda komise pro státní zkoušky z hudby a sboru hudebních odborníků ve věcech práva autorského, byl vládním zástupcem pracovního výboru pro německou lidovou píseň v Čechách, členem kuratoria a přednostou archivu pražské konservatoře, r. 1911 byl generálním referentem, pokud šlo o zkoušky a oprávnění hudebně-učitelské na prvém hudebně-pedago,ickém kongresu v Ra-kousku. Téhož roku pořádal za příčinou oslavy stoletého trvání pražské konservafoře po stránce historické neobyčejně zajímavou výstavu, která nás ponejprv seznámila s hudebními poklady tohoto ústavu. Dále byl čestným členem 42 | ||||
|