|
| ||||
| ||||
|
má nad slovem „lčorate” čtyři neumy: dva-krát Podatus, pak Virga a Punkt. Pro noty d-a-c (v troráteclt u slova „Spravedliví”) jsou tu dvč známky : Podatus a nad nim Virga. Co to znamená ? U Podatu má nápěv vztoupat, to vyjadřuji noty d-a; nad nimi pak má býti ještě jedna nota (to značí Virga). Nad a v tónu dorickém ale může nalezati se h (resp. b), c neb i d (srovnej „Otče náš milý Pane"). Který z těchto tři tónů ale na místě našem by měl býti, to aspoň nenma Virga ni-kterak sama o sobě norozhodne.4)
Suad by tedy rukopisy Gzcidonské lin-1,;ovan2 , (nazvané podle Guidona z Arezzo, jenž žil na počátku 11, století) tuto při rozhoduouti mohly? Rukopisy tyto užívají čtyř Chorál čís 2. a čís. 3 v Rorátech zní :linií k označení bloubky a výšky tónů a dvou klíčů F a C. Poskytuji tedy u přirovnáni k neuznám pouhým daleko větší jistotu. Připomenoutí ale dlužuo, že Guido od věku sv, nehoře o celé čtyrstoletf vzdálen byl. Lze připustiti, že školami pěveckými od sv. 1~choře založenými podstata zpěvů prvotných zachovala se až po Guidona; zdaž ale tradice kromě podstaty také všecky jednotlivé intervally beze změny zachovala, o tom důvodně lze pochybovati. L těchto důvodů dlužno uzavírati, že v podstatě a tetku chorál může na-zývati se Gregorianským, že ale rozepři o jednotlivé intervally, aneb o jiné menši věci (jako rozdělení not na podložený text a j. v.) nyní sotva kdy s jistotou rozhodnouti lze.5) Nebe-sa vypravuji čest a slávu BO - žf vši-tkni měšťané nebeští Bohu pilně slpu-M, k témuž nás i norozutnn6 stvořeni nabizí. Sláva Otci i Synu i Duchu Sva-té-tnu, ja-kož bylo na počátku i ny-ni i vždycky i na věky vékův. Amen. Nápev skoro úpině se shoduje s nápěvem žalmu a veršílru v Introitu jmenovauém v offi- 4) Die Neumen blicben lediglich eine Gediiehtniss6ilfc der Siinger, welchc die Melodien durch Unterricht erlernten. Den miindlichon Unterricht vermochten die Neumen in keiner Wcise zu ersetzen und man war nicht im Stande, die Melodien vom Blatte zu singen, wenn sia nicht zuvor erlernt wurden.” Ferd Krieger_ Musica Ecclesiastica Catholica str. 9o. 0 neumě Podatus praví Joannes de Muris: „ Poilatus continct nota, cluas, quarum una est inferior et alia snperior ascendendo.” (Ve spisu výše uvedeném str. 78.) Vzdálenost těchto dvou not míUc býti rozličná, nejen kvinta jako v našem nápěvu (d a), nýbrž i sekunda, tcrce atd. Tedy ani první intervall poubýrni neuntami o sobě zjistiti se nedá. Jaké rozdíly a neshody u zpívání chorálu z této příčiny povstávaly, to drastickým zpúsobem líčí starý spisovatel Joannes Cottonins, jehož latinský výrok ve spisu Kriegerově rta str. 93. čísti lze. To potvrzuje Ilcrmesdorfř v předmluvě k svému Gradnalu (str. VL) řka: Was die Snbstanz der Melodien betiifft, so kann alleriling.s nicht jedes eirazclne Intei-eall Wait derselben Bestinan?t- cielnfm Graduálu. V rukopisném Graduálu kapitoinfm jest konec toho nápěvu delší než heit vertreten xoerdcn, da die Lesarten in dieser Betiiehacng lifíerseveelaseln." Wirfinden schon in den áltesten notirten IIandscliriften eine mit strenger Konsequenz dnrchgefirhrte gegentheilige Anwendung der kleiren Terz und Sekunde in Giingen wie ac Sta - tuit e - - gegenbiier: ab Sta - tuit e - - wodurch dieselben gewissermassen in zwí grosse RLassen sich theilen liessen, ohne ihre vollkornmene Uber, instimmung in Bezug anf Anlage, Umfang und innern Bau drr Mclodien im Goringsten einznbiissen."Lvláětě tento drahý výrok přímo k naší otázce se vztahuje a ji obj!1s11Uje | ||||
|