|
| ||||
| ||||
|
„Laudefur Jesus Chrisfus” a rukopis choceňského kantora Koutníka, obsahující litanie k sv. Janu Nepomuckému. Z období chrámové hudby instrumentální jsou vystavena díla nejpřednějších jejích představitelů Lohela, ČShlschl igela, F. X. Brixiho, Ryby, a to většinou autografy z majetku hudebního archivu na Strahově. — Výtisky jednotlivých duchovních písní ze 3. sto-letí nemůžeme zde detailně uvésti, omezili jsme se právě jen na to, co padá nejvíce do oka. Mnoho nám ujde, poněvadž vystavené předměty ne-jsou sepsány výstavním katalogem, jen přiložené nápisy na cedulkách obsahují potřebné informace o tom kterém předmětu. — Pořadatelstvo ovšem vycítilo, že návštěvník z prohlídky vy-staveného hudebního materiálu nemůže míti ten požitek, jako ten, kdo navštíví výstavu obrazů nebo skulptur, neboť hudební dílo nemůže laik vnímati pouhým zrakem, ba i odborníku je to při notaci starších dob úpině nemožné. Bylo proto pro nás milým překvapením, když se dne 1. dubna dostavil do výstavy profesor Špidra se svým sborem a přednesl několik skladeb z hudebnin zde vystavených, avšak také z hudebnin, jež zde vystaveny býti nemohly, ačkoliv zapadají do rámce výstavy. Slyšeli jsme přednésti píseň „Hospodine, pomiluj ny” v nejstarší versi (sborově), píseň ,Andělíku rozkochaný" (sólově), 2 sbory z kancionálu Franusova, jako příklady drsné, ale neobyčejně vznešené ars antiqua, 1 světský sbor z tisku z r. 1504, přes svoje harmonické nedostatky zcela dobře přijatelný, 2 sbory z královéhradeckého Speciálníku, prozrazující již pokrok; polyfonně zpracovaná píseň „Otče, náš milý Pane” měla tutéž fakturu jako následující Trajanův sbor z benešovského kancionálu. Od 5hlasého motetfa Maria Kron Kryštofa Haranta z Polžic se suverénním vedením hlasů se podstatně lišila šestihlasá píseň Holanova svou homofonií, v níž se pohybuje alternující 3hlasý ženský a 3hlasý mužský sbor. Závěr tvořila Černohorského grandiosní trojitá fuga Laudefur Jesus Christus. Uváží-li se, že skladby z ars antiqua se svými
kvinfovými a kvarfovými, ba někde i sekundovými postupy, jsou pro přednes nesmírně obfížné, pozdější skladby pak zase skýtají obfíže svojí polyfonní spletí, žasli jsme, s jakou přesností čeští madrigalisté pod osvědčeným vede-ním svého dirigenta všecky tyto obfíže pře-mohli. Podány byvše vytříbeným vkusem a historickým pojetím p. Špidrovým, vyvolaly strhující účinek a nadšené přijetí. Dr. E. Trolda. Liturgický týden konal se ve dnech od 15. do 17. dubna 1936 v klášteře emauzském v Praze. Themata byla věnována liturgii sv. svátostí. — O hudbě liturgické tentokráte nebylo přednášeno. R. P. • Mezinárodní kongres pro hudební výchovu, konaný v Praze letos v dubnu, měl celkem skvělý průběh a podal znamenitý do-klad o vyspělosti naší české hudební kultury. Pokud se našeho stanoviska týče, musíme s radostí doznati, že se ozvalo při různých příležitostech uznání, jak zapůsobila ve všech dobách na hudební kulturu hudba c rkevní, ať jako duchovní píseň lidová, neb jako chrámová hudba figuráilní. A byli to naši „staří čeští kantoři”, kteří v této věci tolik sobě získali zásluh. — K tomu dodáváme, jak by asi vyzněl referát — kdyby byl býval vůbec nějaký — o nynější círk.-hudební výchově? Jak je to na školách národních (obecných a měšťanských) a na školách středních s touto výchovou? A přece učí se katolická mládež na těchto školách stále katolickému náboženství a je nabádána k návštěvě bohoslužeb, při nichž by měla zpívati. Jakou popelkou je církevní hudba na některých hud. ústavech odborných (konservatořích) a na ně-kterých vysokých školách (theol. fakultách a bohosl. ústavech) o tom lépe mlčeti ... R. P. • Oprava. V posledním čísl-e „Cyrila” má státi na str. 21, pod ohlášením „Tří zpěvů na Velký pátek” od V. Říhovského značka R. P. (ne V. Ř.). Upozorněni! Tímto dvojčíslem končím svou funkci jako redaktor tohoto listu, kterou jsem vykoná val od roku 1931. Při té příležitosti děkuji všem, kteří mne při úřadu redaktorském jakýmkoliv způsobem podpořili. Především děkuji srdečně všem přispivatelům, děkuji i všem čtenářům a ostatním příznivcům našeho listu. Zároveň prosím, aby veškerá kore- spondence redakce se týkající zasílána byla napříště na adresu nového redaktora vldp. Jana Nep. Štikara O. F. M. v Praze 11., Jungmannovo nám. čp. 20, klášter Františkánů.. PhDr. Romuald R. Perlík, docent university Karlovy.. 56 | ||||
|