|
| ||||
| ||||
|
B. Zlámal: Komu také děkovati za P. Křížkovského. (Starobrněnský opat Cyril Fr. Napp.) (Část další.)
Hudební život v Brně po roku 1830. Hrabě Michal Bukuavka. Mezi ty, „kteří při vzorném chrámovém zpěvu bývají strženi ke zbožnosti”, počítal Napp jistě i mladého hraběte Michala Bukuivku.13 V dějinách brněnské hudby zaujímá tento náruživý hudebník vynikající místo. První začal pořádati v Brně začátkem let třicátých koncerty. Nejprve ve svém bytě, potom v Padowfzově hotelu a na konec v městské redutě. Napp navázal přátelství s Bukuwkou snad již brzy po jeho přijetí do zemského sněmu.'-' Nejen jako hudebník a příznivec hudby přál zajisté Napp Bukuwkovým koncertům, které podnikal za řízení Bohumíra Riegra, nýbrž mohl k tomu míti ještě i ten důvod, že výtěžky koncertů byly věnovány dobročinným účelům. Napp byl totiž 1829 aklamací zvolen za jednatele důležitého brněnského Dobročinného mužského spolku.l~' Zajisté, že z hojného výnosu koncertů se dostalo i Dobročinnému spolku. Další sblížení jistě nastalo za Křížkovského. Zvláště když se Bukuwka vrátil po druhé na trvalo do Brna roku 1851 a počal pořádati i větší koncerty, jejichž řízení místo stařičkého Bohumíra Riegra přejímal občas mladý Křížkovský, byl vztah Bukuwkův ke klášteru králové hod-ně srdečný. Ze společných hudebně uměleckých snah vyrostlo v té době opravdové přátelství mezi Nappem a Bukuwkou. Napp zvával Bukuwku na hostiny, ale i Napp býval hostem na Bukuwkově statku v Dobromělicích.11 Začátkem roku 1856 vidíme je oba včele dalekosáhlého podniku, založení Musikvereinu v Brně. Bukuwka tehdy prosil Nappa, aby převzal předsednictví přípravného výboru a vypracoval stanovy spolku. Nebyla to malá práce. Napp se podvolil tomu jediné pro obecný užitek, jaký spolek sliboval přinésti.17 Také tolik překážek se stavělo v cestu uskutečnění, že teprve po sedmi letech mohla býti svolána ustavující schůze nového spolku. Právě na svátek patronky hudby svaté Cecilie (22. listopadu 1862) vzdával se přípravný výbor svých funkcí. Napp jako předseda tohoto výboru po pěkných úvodních slovech, jimiž vyzvedl především vznešené poslání hudebního spolku, fofiž přispívati pěstováním ušlechtilejších vloh lidských srdcí k umravnění a náboženskému povznesení, předložil shromáždění schválené stanovy, seznam zakládajících a přispívajících členů, který podle jeho slov zajišfuje životnost spolku, jakož i jednací protokol 13 Narozen 15. září 1808. Od 29. srpna 1833 by1 členem moravského stavovského sněmu, jako dědic statku po svém otci Karlu Bukuwkovi v Dobromělicích u Nezamyslic. O jeho životě a piisobení viz Ch. d'Elvert, Geschichte der Musik in Máhren u. Oest: Schlesien, Přílohy, 161 nn. Brno 1873. 11 Na rozšířeném sezení zemského výboru dne 29. srpna 1833. (Rud. Dvořák, jednání sněmů moravských v letech 1792 — 1835. Díl I, 224. V Brně 1904.) 1;, Brunner wohlt itiger Míínnerverein převzal úkol brněnského Armen-Institutu. Dobročinný spolek měl na starosti chudinskou péči v Brně a v brněnských předměstích. Vykonal mnoho dobrého. Volba Nappova za jednatele byla místodržitelsky potvrzena 2. ledna 1829, č. 54.291 (AEE, 55). Napp vedl záležitosti spolu jako jednatel obětavě až do roku 1852. 11 Dne 31. července 1856 se zúčastnil Bukowka hostiny, kterou dával prelát Napp na počest moravského místodržitele hr. Lažanského v Nových Hvězdlicích. Mimo něj byli přítomni prelát z Nové Říše (PhDr. Bedř. Franz), z Rajhradu (Guntíř Kalivoda), místodržitelský rada Marenský, hr. Kiihnburg, ryt. z Mannerii a jiní. Dne 20. září téhož roku (1856) na zpáteční cestě z Olomouce, ze sekundice probošta Peteaniho, zastavil se zase Napp u hr. Bukuwky v Dobromělicích. Začátkem prosince (1. prosince 1856) jel Napp s Křížkovským navštíviti do Dobromělic onemocněvšího hraběte Bukuwku. (Archiv starobrněnské prelatury. Nappovy účty, str. 75a ze dne 31. VII., 20. X. a 1. XII. Vydání ze 20. X. a 1. XII. 14 zlatých 44 kr.) 17 V úvodu k vypracovaným stanovám praví Napp: „Im Jahre 1856 wurde ich vom Herrn Grafen Bukuwky, dem Herrn Dr. Ludw. Goldhann u. mehreren Herrn ersucht, mích an der Griindung eines Musikvereines in Briinn zu betheiligen, und bei den Vorberathungen zu diesem Behufe den Vorsitz zu iibernehmen. Ohne die Schwierigkeit dieses Linternehmens zu verkennen, glaubte ich doch, in Erw igung der Gemeinnútzigkeit eines solchen Institutes, dera an mich gestellten Ansuchen nachgeben zu sollen.” (Archiv prel. starobrněnské.) 60 | ||||
|