|
| ||||
| ||||
|
a vyúčtování přípravného výboru.18 Novému ředitelstvu a celému spolku přeje, aby jsa veden vznešenou metou hudby,11 z životnosti přešel v pinost života, aby si byl vždy vědom svého vznešeného úkolu a v jeho řešení hledal a nalézal u-spokojení. Napp je štasten a odměněn vzpomínkou, že mohl přispěti k uskutečnění spolku. Jako zakládající člen zůstane mu celou duší oddán a na jeho po-krocích a osudech bude bráti nejvřelejší účast.
Potom přečetl Napp radostně přípis zpěváckého spolku Brunner Liederfafel, dědice to Mánner-Cesangvereinu z roku 1848, který hodlal přistoupiti jako výkonný člen k Musikvereinu. Pak se přešlo k dennímu pořadu. Musikverein neměl býti spolkem národnostním, nýbrž měl sdružovati zájemce i odborné síly české. Proto vidíme v přípravném výboru (širším) i Pavla Křížkovského. Všechny spolkové tiskoviny měly býti tištěny oboujazyčně, německy i česky. Německých aceských stanov bylo nafištěno tisíc kusů. Také dvojjazyčná provolání ke vstupu do spolku byla v novinách uveřejněna, a to v Brunner Zeitung, Moravských novinách, Brunner Neuigkeifen, Correspondent, Neue Zeif, olomouckém Moravanu, Troppauer Zeitung a Wiener Zeitung. Ze zmíněných zápisků činnosti přípravného výboru je dále patrno, že přistoupili za členy Musikvereinu i Dr. Alois Pražák (jako zakládající člen obnosem 25 zl.) a Franfišek Sušil (jako přispívající člen obnosem 5 zl.). Stojí za zmínku, že k překladům do češtiny byl získán za remuneraci Klácel. Byla to zajisté Nappova dobrá pověst příznivce hudebního snažení, která vedla povolané činitele k tomu, aby mu svěřili vypracování stanov Musikvereinu. Poukázali jsme již na poměr Nappův k hudebním pokusům Bukuwkovým v fřicátých letech a k založení filiálky vídeňského spolku pro pěstění církevní hudby. Neméně význačně charakterisuje Nappa jako hudebně založeného muže i názor na mravně výchovnou stránku hudby. Bylo to při zakládání ústavu pro slepce (Blinden-Institut) v Brně r. 1841. Nappovi byla svěřena obtížná úloha vypracovati stanovy ústavu. Vypracoval je s důkladností a prozíravostí sobě vlastní. Nás zajímá oddíl, kde se Napp zasazuje také o důkladné hudební vzdělání nadaných slepců. Odvolává se na výnos studijní dvorní komise z 29. min. měsíce (prosince 1840), pro ilstav slepců ve Vídni, ve kterém se o hudbě praví, že „pafří k nejpříjemnějším zaměstnáním slepců, ačkoliv její použití je pravidelně pro ně omezeno.” Dále poukazuje, kolik píle se věnuje hudební výchově v pražském ÍIstavě slepců, a to jak zpěvu, tak i nástrojové hudbě. Mnoho chovanců tohoto ústavu se nyní živí vyučováním hudbě i ve šlechtických rodinách. Jiní, jako na př. josef Prokš (Proksch) založil si v Praze klavírní školu podle metody Lojierovy. Slepý flétnista Hrbek, známý i v cizině, si vydělal Tolik, že si zakoupil statek. Schónbsrger je varhaníkem v nějakém ženském klášteře. Z vídeňského ústavu vyšel rodilý Brňan Balcar (Balzar), který účinkoval v Brně na koncertě, pořádaném ve prospěch zakládaného ústavu pro slepce. Svůj rozklad končí Napp pěknými slevy: „Budou-li nadaní chovanci vzděláváni v hudbě, nepřipustí jejich zjemnělý cit pro čest tak snadno, aby se propůjčovali v hostincích k úhoně své mravnosti, naopak dosáhnou takto lepší existence čestnějším způsobem, jak mnoho příkladů ukazuje. Proto se velmi vřele přimlouvá, aby vyučování hudbě ze zakládaného ústavu v Brně nebylo vylučováno."20 11 Jelikož přehled vykonané práce přípravným výborem, který podal Napp na oné ustavující schůzi dne 22. listopadu 1862, je výstižnými dějinami vzniku Musikvereinu, nebylo by zajisté bez duležitosti, kdyby byly otištěny. Zásluhy preláta Nappa o tento podnik budou také patrnější. Pro obšírnost není to však zatím možno. 14 „Die Musik ist ein Linmittelbares, — ist geist- und gefiihlvoll, und erhebt in ihrer Vollendung den Menschen zum Himmel hinauf! — und senkt den Himmel zur Erde herab!” — Tutéž myšlenku pronesl Napp, když zdůrazňoval výchovnou stránku hudby pro slepce ve stanovách, které vypracoval r. 1841 pro brněnský ústav slepců. Praví: „Die Zóglinge des Blinden~lnstituts werden durch fromm-e Lieder und heilige Gesánge sich und Andere auferbauen. And ichtige Ges inge heben den Menschen zum Himmel empor, und ziehen den Himmel zum Menschen herab.” (Archiv prel. strb.) 20 Původní text zní: ,Werden talentvolle Zóglinge in der Musik ausáebildet, so wird es ihr verfeinerter Ehrgefiihl nicht leicht zulassen sich derselben in den Wirtsh iusern, zum Nachtheile ihrer Moralit it, zu bedienen, vielmehr werden sie ihr Fortkommen damit auf eine ruhmlichere Art, wie so viele Beispiele zeigen, erlanc$en. Ich fiihle es daher zu Iebhaft, dass der Musik- Un-61 | ||||
|