|
| ||||
| ||||
|
Jaroslav Dušek: Cyrilské Jednoty a liturgie.
Mše svatá. Máme-li mluviti o liturgii při mši svaté, jest pofřebí nejprve pojednati o tiché mši svaté, při níž se bud věřící v tichu modlí, neb zpívají nábožné písně s průvodem varhan. Následující článek pojedná jen o obřadu mše svaté, aby varhaníci a ředitelé kůru neb sbormistři Cyrilských jednot měli přesný výklad o postupu jednotlivých částí mše svaté. Když kněz přistoupí k oltáři, sejme biret, pokleká uprostřed pod stupni oltáře, chová-li se v tabernakulu Nejsvětější Svátost, ne-li, hluboce se ukloní. Načež vystoupí po stupních k oltářnímu stolu, prostře pod kalich korporál, na epištolní straně otevře misál a sestoupí po stupních, kdež pak uprostřed oltáře, požehnav se svatým křížem, říká modlitby stupňové sfřídavě s ministrantem jemu přisluhujícím. Po skončení stupňových modliteb vystupuje kněz k oltáři, líbá jej uprosfřed, kde jsou uloženy ostatky svatých; poté odchází na epištolní stranu oltáře k mi-sálu a modlí se modlitbu, zvanou íntroit. Introit se skládá z antifony, verše některého žalmu a doxologie (doxolagie: Sláva Otci i Synu atd.). Po introitu vrací se kněz doprostřed oltáře a modlí se Kyrie. Kyrie modlí se sfřídavě s ministrantem: Kyrie eleison, Kyrie eleison, Kyrie eleison. Christe eleison, Christe eleison, Christe eleison. Kyrie eleison, Kyrie eleison, Kyrie eleison. Následuje Gloria, jež se kněz modlí opět uprosfřed oltáře (Gloria in excelsis Deo jest chvalozpěv, který prozpěvovali andělé při narození Kristově, zave se též veliká doxologie). Po skončení Gloria obrací se kněz k lidu políbiv oltář, a s rozpjatými pažemi zdraví jej slovy: „Dominus vobiscum”, na něž odpoví ministrant: ,Et cum spiritu fuo." Kněz po tomto pozdravu odchází na epištolní stranu oltáře, kde z misálu modlí se Oraci (Kollektu), některý den zvláště ve všední dny bývá i více orací. Orace modlí se kněz s rozepjatýma rukama na znamení, že se modlí ve jménu Ukřižovaného. Každá orace končí slovy ,, ... per omnia saecula saeculorum" — na něž ministrant odpovídá „Amen”. Po oraci modlí se kněz Epištolu. Epištoly jsou výňatky z listů apoštolských. Po skončení epištoly ministrant odpoví „Deo gratias” a kněz modlí se Graduale. V postní dny, na něž nepřipadá památka světce neb světice a při mši sv. zádušní připojuje se ke graduale na místě obvyklého ,Alleluja" modlitba zvaná Zractus. O určitých svátcích (velikonočních, svatodušních, Božím Těle, při requiem, o svátku Sedmibolestné P. Marie) připojuje se ke graduálu na místě tractu hymnus, zvaný ,Seguence". Po těchto modlitbách kněz uprosfřed oltáře skloněn, modlí se modlitbu: „Munda cor meum ac labia mea...” - mezitím přenáší ministrant misál na evanelijní stranu oltáře. Kněz, skončiv modlitbu, přechází na evangelijní stranu, pronáší slova: ,Do~ minus vobiscum" -- ministrant odpoví ,Et cum spiritu tuo" kněz oznamuje čtení svatého evangelia, při kterýchžto slovech činí kříž v misálu na místě, kde svaté čtení začíná, posléze pak sám žehná se na čele, ústech a prsou svatým křížem. Ministrant odpoví ,Gloria fibi, Domine". Následuje čtení svatého evan_qelía. Po jeho skončení kněz líbá začátek evangelia a ministrant dí: ,Laus tibi, Christe." Kněz vrací se doprostřed oltáře, kde se modlí Credo. (Kromě několika málo výjimek.) Při slovech ,Et incarnatus est" pokleká. Ukončiv credo, políbí kněz oltář a obrací se k lidu s pozdravem „Dominus vobiscum”, ministrant odpoví: „Et cum spiritu tuo`” Po těchto slovech obrací se kněz k oltáři a modlí se modlitbu, zvanou Offertorium. Snímá s kalicha velum, při čemž ministrant dává zvonkem věřícím zna- 65 | ||||
|