|
| ||||
| ||||
|
kve a proto věřící mají svoje zástupce ve zvláštním sboru, který je zastupuje a spolu s knězem chválu Bohu přednáší. A tomuto sboru říká liturgie chor či kůr a vyhradila mu v našich chrámech zvláštní místo, a to bud v blízkosti samé-ho oltáře anebo na kruchtě, vyvýšeném to místě v pozadí kostela. A tak kůr stává se nedílnou součástí posvátné bohoslužby, stává se zástupcem všech věří-cích, za něž se modlí to řečí Církve, co od nich Církev svatá žádá. A jelikož při slavných bohoslužbách a obřadech většina modliteb, které patří modliti se lidu, má býti pronášena zpěvem, stává se kůr sdružením zpěváků, kteří jsou po-voláni k tomu, aby v duchu Církve za ostatní věřící Boží chválu pěli. Tot hlavní a jistě čestný, i když obtížný, úkol našich chrámových sborů.
Ovšem vše se obyčejně odkloní od svého původního účelu a tak i na kůry, které měly hlaholiti posvátným zpěvem v duchu Církve, vnikly světské prvky, které mnohdy zastřely pravý účel do pozadí a které uchýlily se od posvátnosti a textů liturgie Církve. To je hlavně doba minulých století a na mnohých a mnohých kůrech i doba dnešní. A proto byla nutna reforma, a tu u nás od r. 1879 provádí Obecná jednota Cyrilská v Praze, která pečuje o obrodu církevního zpěvu a hudby na našich kůrech a snaží se, aby na nich opět hlaholil zpěv v duchu a podle příkazu Církve svaté, aby z nich byl odstraněn světský ráz, aby vážnost a důstojnost zpěvu kněze nebyla zastírána profánností zpěvů lidu. A k to-mu zakládá v našich obcích Farní jednoty Cyrilské, které svým časopisem informuje, poučuje a vychovává. Z uvedeného jsme seznali, že Cyrilské jednoty nejsou obyčejnými zpěvácký-mi spolky, že jsou spolky výhradně církevními, jichž hlavní místo je v kostele a že tvoří nerozlučnou součást posvátné liturgie, má-li býti vedena v duchu pří-kazu Církve Kristovy a jak vlastně musí býti vedena, nebot i zde platí slovo Písma sv.: „Neuposlechne-li kdo církve, budiž tobě jako pohan a publikán.” Kněz a kůr musí býti jedna a táž osoba, neb jeden na druhého jsou odkázáni, je-den bez druhého nemůže býti. Oni společně slouží Bohu řádem přesně předepsaným a žádných výjimek nepřipouštějícím. A jako kněz musí se při Liturgii říditi přesně předepsaným pořádkem, který je povinen zachovávati, tak i kůr musí se tímto pořádkem říditi, aby jeho úkol mohl býti spiněn. Velké a čestné, na výsost čestné, jest poslání Cyrilských jednot a jistě, jak od věří-cích jest podporován ve svém vznešeném poslání kněz, tak od kněží i od věří-cích jest a musí býti podporováno vznešené poslání Cyrilských jednot. A při-myslíme-li si i to, že Cyrilské jednoty působí mnohdy i při jiných příležiIostech, jsouce mnohdy a mnohde jediným zpěváckým spolkem a jediným stře-diskem kostelní kultury, vidíme, že jejich snahy mají býti podporovány veškerým kulturním občanstvem, tím občanstvem, jehož názory na kulturu dovedou se přenésti přes náboženskou lhostejnost a snad i různost vyznání, nebot' i zde jsou Cyrilské jednoty šiřiteli určitého úseku kulturního, který dovedla svitu dáti Církev katolická. Když si toto vše uvědomíme a když hlavně uznáme vznešené církevní poslání Cyrilských jednot, tu jistě dnes oceníme a hluboce se skloníme před zásluhami těch, kteří před padesáti lety v našem městě Cyrilskou jednotu založili. Bylo to ještě v těch časech, kdy se říkalo: „Náš pan učitel a náš pan farář,” I při kolébce Farní Cyrilské jednoty u nás stál náš pan farář - první duchovní správce bře- zohorský budovatel nového svatoprokopského kostela a i farního chrámu Pá- ně sv. Vojtěcha - ušlechtilý kněz, vdp. farář Maděra — a náš pan učitel ve všech vrstvách občanstva vážený učitel josef Hofmayer. A s nimi, v ušlechtilém zápolení sdružil se četný počet těch, kteří pochopili šlechetné snahy zakladatelů, a tak zanedlouho představil se Pánu Bohu i věřícím sbor, který čestně se družil k chrámovým sborům velkých měst. A když mohl rozvinouti své působení na kůru sv. Vojtěcha a sdružil se kolem nového královského nástroje, který Církev schválila za průvod církevního zpěvu, a když ku pomoci prvnímu sbor-mistru jednoty přispěl první březoharsský katecheta, vzácný a všemi milovaný kněz, věhlasný varhaník a milovník zpěvu vdp. Maxmilián Biederman, tu nastává první slavné období naší Jednoty, která zdolává počáteční obtíže a jde odhodlaně a s úspěchem dalším letům vstříc. 99 | ||||
|