|
| ||||
| ||||
|
katolickou hudbu posvátnou
Čechách, na Moravě a ve Slezsku, zárovei1 Jednoty i rwcau~sCei a zer7a4tog OBSAH: První valná hromada »Obecné jednoty Cyrillské.« Cyrillská jednota. - Arcidiecése Pražská Z Prahy. (Deset Cyrill9 Cislo 12• ských jednot farních.) . Diecése Budějovická: Z Tábora, ® 1879. RQo. Via Diecése Litoměřieká: Z BGzna. — ZakladatelYrm Cyriljakýcp jednot k vědomosti. První valná hromada obecné Jednoty Cyrillské. Píše, F. J. Lehna. Znáte radost poutníkovu, když po dlouhém, obtížném a namáhavém putování konečně došel cíle? Šest dlouhých let trvalo to putování. Půlšesta roku chodila „Cecilie” od dědiny k dědině, klepajíc na okénka a na dvéře. Leckdes byla odbyta. Od mnohých však byla přijata a nalezla přístřeší. Četní přátelé hudby posvátné hned při prvním vkročení ji uvítali co milou dcerku z příbuzenstva starého a milého. Všudy vyprávěla o sladké písni matky své. 0 jiném nemIuvila, jen o písni své a o kráse zpěvu. Ráda chodila po vlasti cestou si zpívajíc a ráda bývala vídána a vítána. Kouzlem zpěvu vzrostl počet přátel. Když sbor byl seřaděn, odevzdala bratru svému další práci. n Cyrill" přejmul úkol sestry milené. Po šestileté přípravě sbor pěvců a přátel hudby posvátné tak se rozmohl, že konečně seřadili se v jednotu, která má rozvětvovati se po veškerých končinách vlasti cyrillo-methodějské. V předvečer a v den sv. Cecilie konal se první společný svátek. Druhý odbor Akademie křesEanaké pro pěstování hudby církevní v „Obecnou Jednotu Cyrillskou” rozšířený konal první valnou hromadu za oslavy důstojné takové jednoty. Jest-li ze štastného počátku souditi lze na ší`astnou budoucnost, slavné zahájení věští žeň požehnanou. Vrehnostf duchovní i světskou schválená jeduota, která uvázala se v skutek uvésti, na čem synody provinciální a diecésní se usnesly, zahájila svou činnost službami Božími, jak slušno jednotě klesEanské. Před každou důležitější prací vzývá křesťan pomoe Hospodinovu. Počátek díla zasvěcuje se modlitbou. Valnou bromadu předeházela modlitba. Ve svatvečer sv. Cecilie konala se podvečerní pobožnost -- liturgické nešpory. V určenou hodinu (5 hodin večer) zastoupena byla královská Praha v kostele sv. Vojtěcha prvními hodnostáři a elitou obyvatelstva. V čele všech ostatních zavítal ku slavnosti protektor obecné Jednoty Cyrillské, Jeho Em. nejd. metropolita kníže Schwarzenberg v průvodu sekretáře a ceremonáře, kanovníci metropolitní kapitoly hradčanské a kolleg. kapitoly vyšehradské, opat strahovský se svým sekretářem, universitní profesoři, farářové pražští, představeni klášterů a řádů duchovních, ředitelstvo Akademie křestanské, duchovenstvo pražské a venkovské, umělci a profesoři, řiditelové kůrů a učitelé, vyšší úředníci a iiné osob, vynikající. Z hostů ku slavnosti do Prahy zavítavších dlužno jmenovati dp. Dr. Karla Eichlera, profesora bohosloví v Brně, jehož nejd. konsistoř brněnská k Cyrillské slavnosti odeslala, p. Vojtěcha Novotného, zástupce diecésní jednoty Cyrillské v Budějovicích a ředitele chrámové hudby na tamější kathedrálce a j. Chrám slavnostnč osvětlený byl ve všech prostorách přepiněn společností v pravdě vybranou. Veškeré stavy zastoupeny jsou předními osobnostmi. Na poznání před- | ||||
|