|
| ||||
| ||||
|
v
P. Jan Stikar: O Františka Picku. Neznal jsem Františka Picku z přímého osobního styku, jen zpovzdálí ně-kdy jsem jej shlédl u 00. Dominikánů. A zase jenom podle sdělení druhých: To je ředitel kůru. Průběhem doby však poznával jsem jeho dílo, samozřejmě dílo církevní. To ve mně probouzelo a utvrzovalo představu o svém tvůrci, že to byl člověk dobrý a umělec na slovo vzatý. První zprávu o Pickovi jsem za-chytil z úst Eduarda Treglera, když nám r. 1910 v Plzni vyprávěl své vzpomínky na tohoto dobrého a veselého kamaráda z dob pražského působení obou umělců. Ředitel kůru u sv. Jiljí Narozen 12. V. 1873 ve Strašicích Kapelník Národního divadla Zemřel 18. X. 1918 v Praze FRANTIŠEK PICKA. První rozhodující dotek jeho díla jsem pocítil ve vyšehradském kostele, když sbor Národního divadla zpíval při slavných bohoslužbách Pickovu Missa c-moll. Závěr Kyrie mne tak ohromil, že jsem od té chvíle s jeho jménem spojoval představu hudebního kouzelníka. To bylo ještě před válkou. Potom - Picka odešel, jeho dílo ale zůstalo. A k němu jsem se dostal působením v Cyrilské jednotě a povinnou péčí o to, co se děje na kůru v kostele. Mše C — B -- F --G — A, vždy nové duchovní pouto, nový pohled do duševní činnosti Pickovy. Druhý podnět, abychom vzpomínali na Franfiška Picku, je dán letošním 20. výročím předčasné smrti. Tehda, v roce 1918, přinesl Cyril krátkou zprávu,ojeho skanu a slíbil přinésti delší zprávu o jeho činnosti. Nedošlo k tomu, vnější politické a válečné události zasypaly jeho hrob zapomenutím. Až r. 1927 vzpomněl Dr. Cyril Sychra ve svých článcích. Nutno tedy slíbené spiniti a opominuté dohoniti. 58 | ||||
|