|
| ||||
| ||||
|
Během okupace vydáván Cyril ve dvojčíslech ve lhůtách nepravidelných. Snad to bylo redakci vytýkáno — ale neoprávněně. Jen redakčnímu kruhu byly známy nesnáze, se kterými bylo pracovati. Vždyt i takové nevinné označení svátku Nejsvětější Trojice v latinském textu bylo našim »ochráncům« podezřelé, a proto censura vyškrtla název »SS. Trinitatis«. Bylo to pro redakci ponaučení, že není vhodné ztotožňovati sacrální pojem s nechvalně známým útvarem SS. A byl to kromě celých statí slušný počet jiných řádků, které musely byti nahrazeny změněným, upraveným textem, aby nebylo znáti zásah censury.
Jak potom psáti? Vyhýbati se pravdě? Vyvažovati každé slovo, které bylo svěřeno papíru! Slovo c i z i n a, n á r o d, v í r a, n a d ě j e— to vše muselo zmizeti ze slovníku jazyka českého! Ve všem viděla censura nebezpečné náznaky budoucnosti; český národ nesměl věřiti (jen svým ochráncům, a o těch v tomto časopise nepsáno), nesměl doufati, nesmělo se čtenářstvu uváděti na mysl, že česká kultura tady byla již před staletími ! Nesmělo se psáti o programech duchovní hudby na českých kůrech, aspoň ne tak, aby byla uváděna genialita českých skladatelů. Historické články byly v e 1 m i revidovány a již redakcí musely býti upraveny tak, aby prošly. Proto byla nouze o redakční materiál — autoři nechtěli psáti, protože nemohli tak, jak cítili toho potřebu! A přes to byla radost v redakci, když článek, o němž se pochybovalo, že projde, ušel jejich po-zornosti. A tak se blížil památný květen 1945. Svatý Cyril s ostatními sv. českými patrony byl na stráži, chránil své dílo, chránil se sv. Václavem celý český národ. Již třináctého května zazníval pod klenbami českých chrámů slavnostní chvalozpěv díků, jásavé »Te Deum« za osvobození českého národa a za Boží ochranu. V českých kostelích zahlaholila zase po letech mohutně česká duchovní píseň a s kazatelen zaznělo necensurované slovo Boží. Obecná Jednota Cyrilská pracovala po celou dobu okupace intensivně na udržení své organisační sítě, a bohudík její dílo ušlo po celých šest let slídivým zrakům nepřátel české kultury. Jen vydavatelská činnost byla znemožněna a v posledních dvou letech úpině zastavena. Nyní po uklidnění revolučních dnů všichni pracovníci — jako by chtěli dohoniti, co bylo v posledních letech zabrzděno — napjali znovu své síly a budují a znovu organisují, co bylo podvráceno. Od května minulého roku bylo již zřízeno v Čechách a na Moravě šest nových Cyrilských Jednot, nových průkopníků cyrilského hnutí. V říjnu obdržela WC opět povolení ministerstva informací k vydávání časopisu Cyril. Jen nedostatek papíru, jakož i finanční otázka způsobily, že Cyril vychází jako sedmdesátý prvý ročník teprve nyní a opět ve dvojčíslech. Zvýšení cen postihlo samo-zřejmě i náš časopis, a proto z úsporných důvodů bylo rozhodnuto setrvati i nadále ve vydávání Cyrila ve dvojčíslech, ač by výbor WC vítal možnost vydávati časopis měsíčně, byt v menším rozsahu. Ale nutno postupovati na hospodářském plánu a zajistiti časopisu finanční základ. To pak bylo možné v úpravě a za cenu, jak dnes vkládáme Cyrila do rukou čtenářů a našich cyrilistů. Redakce si vytkla informovati veřejnost o všech otázkách církevní a duchovní hudby, o nově vydaných hudebninách pro naše chrámové kůry, o sociálních otázkách ředitelů kůru a varhaníků, o římském chorálu, bude znovu přinášeti vědecké články, které budou podkladem našim badatelům o české církevně-hudební historii. Až bude možno, naváže čilé styky s uměleckými spolky zahraničními, bude seznamovati zájemce s církevními díly a skladateli cizozemskými, zejména slovanských národů. Sloupce časopisu jsou již dnes otevřeny všem spisovatelům, kteří mají vztah k církevní a duchovní hudbě, jakož i k liturgii. Zvláště otázka unionistická a staroslověnská liturgie najdou v tomto časopise své místo. Organisační rubriku cyrilskou obstarají si jednotlivé farní a diecésní Cyrilské Jednoty. Nezůstane nás vzdálena ani otázka vysílání církevní hudby a liturgie rozhlasem, ovšem ve formě skutečného vysílání bohoslužeb, ne technicky nedokonalého jich zachycování a reprodukování ze zvukového pásu! Každý spolupracovník je redakcí vřele vítán, ovšem prosíme o články věc n é, č a s o v é a o d b o r n é. Kéž tento rok je požehnaný pro rozmach cyrilského hnutí a pro spolkový orgán, jehož prvé číslo zasíláme celým Čechám i milé nám Moravěnce, at rozeseje všude, kam vkročí, naše cyrilské ideje a nadšení pro krásu a umění v českých chrámech! J',arloslav Dušek. 2 | ||||
|