|
| ||||
| ||||
|
určité písně společně zazpívati, aniž by při tom byli rušeni různým textem a melodií, jak tomu bohužel bylo až dosud.
Tyto společné písně by byly uvedeny v diecésních zpěvnících s poznámkou (na př. označení hvězdičkou), že jsou to písně společné pro všechny diecése českomoravské. Tyto písně přijdou také první v úvahu při výpomocné akci lístkové. Pokud se týče jednoty ve zpěvu a s tím související otázky počtu zpěvníků, není dosud autoritativně rozhodnuto. Snad se tak stane na biskupské konferenci, která jest ohlášena na nejbližší dobu. Jest si přáti, aby se docílilo jednoty pokud možno největší, aspoň té, aby české diecése měly jeden společný zpěvník a moravské také. Na Moravě asi k této jednotě podle dosavadní situace nedojde. Přání, aby byl jednotný zpěvním pro všechny diecése českomoravské, naráží dosud na vážné překážky a jest prozatím neuskutečnitelné. Diecésní zpěvníky by ovšem připouštěly zvláštní dodatek (Proprium) písní, které v jednotlivých krajích jsou vžity a oblíbeny, ovšem s vyloučením písní bezcenných a chrámu nedůstojných. Také i hodnotné písně nové by byly přibírány. Jest jistě pino ještě jiných otázek, na které by zájemci o nové vydání zpěvníku rádi měli už také odpovědi (na př. jak dopadne část modlitební a j.). Redakce Cyrila slibuje postupně o všech důležitých otázkách takových čtenáře své informovati, pokud to technické poměry dovolí. Dr Ant. Čala O. P.: Krása gregoriánského chorálu. Často lze slyšet o gregoriánském chorálu úsudky nepříznivé nebo dokonce zamítavé. Často bývá gregoriánský chorál považován za cosi nedokonalého, nevyvinutého, co je vhodné snad jen pro primitivy, ale nikoli moderní, kulturně vyspělou dobu. Takové úsudky vycházejí často ze špatného poznání chorálu a ještě častěji ze špatného přednesu chorálu, jaký bývá v našich českých zemích většinou. Docela jinak však soudí o chorálu ti, kteří jej důkladně prostudovali, a ti, kteří opravdu rozumějí hudbě. Ti vidí v gregoriánském chorálu jedinečnou krásu, jakou nelze najít nikde ani v moderní hudbě. Pozoruhodné je zvláště to, že právě největší hudební geniové považují chorál za jedinečné umění. Na př. Mozart řekl: »Celou svoji slávu bych dal za to, kdybych se mohl nazývati skladatelem preface.« Chorální preface má nápěv velmi prostý, pohybuje se v rozpětí jedné kvarty; a přece obsahuje takovou ne-výslovnou krásu, že jeden z největších hudebních geniů ji klade nad všechna svá hudební díla. — Slavný francouzský skladatel Hector Berlioz praví: »Zpracoval jsem ve svém Requiem nápěv chorálního »Dies irae«, protože hlubšího a výraznějšího vyjádření smrti jsem nemohl nalézti v celém světovém veledíle.« Chorální »Dies irae« je velmi prosté, a přece tak úžasně krásné a hluboké! — J. Rheinberger, skladatel četných varhanních děl, mší i jiné církevní hudby, praví: »Chorál je vzácný drahokam, jejž církev katolická nazývá svým majetkem. Je v něm nevystihlé mystické umění, které nelze srovnat s žádnou jinou hudbou.« — Fr. Liszt, Rich. Wagner, César Franck, náš Dvořák a J. B. Foerster obdivovali hluboké krásy gregoriánského chorálu. Tak soudí o gregoriánském chorálu největší hudební geniové. Co oni postřehli intuitivně, to my se zde pokusíme vyložit rozborem jednotlivých složek chorálu. Přicházejí tu tedy v úvahu melodie, tóniny a rytmus gregoriánského chorálu. I. Krása gregoriánské melodie. Gregoriánská melodie je podstatně diatonická a monodická. 1. Gregoriánská melodie je diatonická, t. j. vylučuje chromatický postup. Jediná alterace, kterou připouští chorální melodie, je hes, ale nikoli v postupu a, hes, h, c. Toto je první vlastnost, která odlišuje chorál od hudby moderní. Gregoriánská melodie vylučuje také citlivý tón, našemu uchu tak milý. Citlivý tón je u nás v takové oblibě, že alterujeme sedmý stupeň mollové tóniny, zvyšujeme jej o půl tónu, abychom před tonikou měli nedotknutelný půltón. Gregoriánská stupnice zásadně 4 | ||||
|