|
| ||||
| ||||
|
Pro jednotné školení všech varhaníků, kteří nezískali kvalifikaci studiem hudby v odborných školách, bude vydána škola pro varhany, příručky o pěstovaní zpěvu lidového i umělého, o dirigování a nacvičování sborů, o liturgii a jednotná agenda.
V každém vikariátě najde se vždy školený odborník, jenž povede výchovu uměleckou po stránce technické (na př. vyučování hře na varhany). V povinných kursech pro celé vikariáty budou postupně probrány všechny věci důležité pro službu varhanickou. Akce nebude prováděna ukvapeně a vyžádá si při minimálním nákladu — za při-spění farnosti — delší doby. Jen tímto způsobem bude však možno náš stav povznésti umělecky a v důsledku toho varhaníkovi zabezpečiti i patřičnou odměnu finanční. Neboť každý, kdo oltáři slouží, má nárok, aby z této služby byl i živ. I při vydávání skladeb pro chrámovou hudbu bude třeba přihlédnouti k tomu, aby se církevní úchvaly nedostalo dílům nedobrým. Naše kruchty musí býti očištěny od nevkusného a necírkevního braku, jímž jsou dnes tolik zaplaveny. To jest zběžně vytčený program. Jsme přesvědčeni, že naše požadavky se spiní a že získají podpory i na nejvyšších místech. Ředitelé kůru nesmějí zůstati opět na dlouhá desetiletí odsxrčenou popelkou pro ty různé vytáčky, výmluvy a svalování kompetence s jednoho na druhého. Bylo by to k veliké škodě národa i Církve svaté. Antonín Basler, ředitel kůru v Kralupech n. Vlt. Dr Cyrill Sychra : Smysl propagačního odboru OJC. Xoncem minulé války navrhl náš předseda Msgre Boháč, aby byla provedena dělba práce uvnitř »Obecné Jednoty Cyrilské«, čímž by se spolková činnost rozrostla do šíře i do hloubky. Vedle jiných odborů založen i odbor propagační — předsedovy návrhy pro jich účelnost byly námi ve výboru jednomyslně přijaty. Je třeba si uvědomiti, jakou činnost má vyvíjeti tento odbor — usnesením mu vyměřena nebyla; jenom bylo určeno, aby jeho práce zahrnovala i věci organisační. Předmět propagace určují stanovy, a to v oné části svých ustanovení, jež vymezují účel spolku (§ 2 stanov OJC) ; odbor má tedy zejména pečovati o to, aby byly zřizovány »farní Cyrilské Jednoty«, aby byl rozšiřován časopis »Cyril« a věnována vůbec péče jeho uplatňování, aby byly pořadány sjezdy Cyrilských Jednot, má pořádati veřejné produkce duchovního i světského rázu, kulturní přednášky a hudební produkce atp. Z postavení propagačního odboru k výboru OJC se podává, že tomuto patří, aby v konkretním případě rozhodoval, v kterém směru může propagační odbor svou činnost rozvinouti, a do jaké míry. Členství předsedy OJC, jehn náměstka a jednatele zaručuje možnost vrchního dozoru OJC i nad jednáním ve schůzích odboru. Ve vnějším směru vystupuje propagační odbor podle své povahy jako poradní orgán OJC v mezích své příslušnosti, dále jako uskutečňovatel akčních usnesení výboru OJC, případně usnesení svých. Aby činnost odboru byla hned v začátcích správně vedena, bylo nutno přehlédnouti ideový základ pro cyrilskou činnost vůbec. Je dán v prvém odstavci citovaného á stanov: pěstovati přesnou hudbu církevní ve smyslu a duchu katolické Církve na základě předpisů a nařízení církevních. Tak vystupuje tu chorál, klasická polyfonie, zpěv umělý i lidový. Ve všech směrech chce propagační odbor OJC pracovati na podkladě dosavadní cyrilské tradice. Chorál, hudba baroka a slohů souvislých potřebují jenom rozšíření na podkladě dosavadní plodné práce; klasická polyfonie potřebuje oživení; zato novější církevní hudba vyžaduje nezbytně zásadního zásahu. Již dr. J. B. Foerster ve svém přívětu »„Cyrilu" k sedmdesátinám« (»Cyril« 1944, str. 1) poukázal na neudržitelnost dosavadního stavu v reprodukci naší církevní hudby, kde většina skladatelů zůstává neznámou, což platí zejména také o mladších a nejmladších církevních skladatelích. Stav uplatňování církevních skladeb je opravdu ubohý. Máme řadu skladatelů, na jejichž mnohá významná díla jsme zapomněli; sporadické provozování jich stvrzuje jenom správnost tohoto n-zoru. Tak zapomněli jsme: na Skuherského motetta, jeho mši »brevis«, »svatováclavskou«, »Českou mši pro lid«, na Křížkovského slavné motetto »Haec dies«, na některé skladby Josefa Foerstera, mše »In hon. seti Adalberti«„ »Methodii«, »De Beata«, na Fr. Hrušku, na jeho mše »SS. Nominis Jesu«, »Velehradensis«, »S. Joannis Nepomuceni«, motetta »Viderunt omnes«, »Ascendit Deus«, na J. C. Sýchru, na 12 | ||||
|