|
| ||||
| ||||
|
3
Antif ona z vánočního matutina dýchá podivuhodnou svěžestí v modu třetím: O-ri-é-tur in di-é-busDo-mi-ni a-bun-dánti-a pa-cis, et do-mi-ná-bi-tur. c) Modus na f (5. a 6. modus gregoriánský). Modus na f polohou intervalů a půltónem pod tonikou velmi připomíná moderní tóninu durovou. Staří skladatelé však v melodiích tohoto modu často užívali h (nikoli hes), a tak se chránili upadnout do nápěvů změkčilých a sentimentálních, jaké vytvářeli mnozí jejich pozdější napodobitelé. Staré skladby 5. a 6. modu jsou pevné a zároveň velmi radostné a svěží. Výraznou ukázkou 5. modu z graduálu je Communio »Quinque prudentes virgines« ze mše panen. Z antifonale citujeme jako ukázku 5. modu antifonu z laud na neděli Quinquagesima: Om- nes An - ge - li o - jus, * lau - dá - te Dó - mi - num de coe - lis. Slavně zní v 6. modu responsorium breve v primě v čase velikonočním: Christe Fi-li De-i vi-vi, mi-se-ré-re no-bis.*Al-1e - lú-ia, al-le-lú-ia. Pátého modu se používá velmi často v Graduale; zní radostně, nadšeně, vzletně; na př. v Graduale na svátek Zjevení Páně: »Omnes de Saba.« d) Modus na g (7. a 8. modus gregoriánský). Modus na g je charakterisován velkou tercií: g—h, a celým tónem pod tonikou f—g; v kadencích se vyskytuje pověstný triton, tři celé tóny po sobě: f—g—a—h. Je to modus radostného vzletu, nadšení a vítězství; je to modus jistoty a dokonalé radosti; zkrátka je to modus pinosti. Jako ukázku 7. modu lze uvésti antifonu z laud 2. července: Be-ne-dic-ta tu * in-ter mu-lí-e-res, et be-ne-dí-ctus fru-ctusventris tu- i. Vzletnou antifonu S. modu nalezneme v nešporách Panny Marie Karmelské: Glo-ri-a Li -ba-ni * da-ta est e - i, de-corrar-mé-li et Sa-ron,al - le- lú- ia. Jiný doklad toho, jak modus na g vyjadřuje radostné nadšení, máme v introitu svatodušním »Spiritus Domini«, jak se nachází v graduálu. K tomu třeba ještě dodat, že ačkoli jednotlivé gregoriánské mody se mezi sebou velmi liší, přece nejsou od sebe zcela odděleny. Gregoriánská melodie není uzavřena 39 | ||||
|