|
| ||||
| ||||
|
Mimo řádné schůze výboru zasedalo předsednictvo ve dvou poradách, na nichž pro-brány akutní otázky církevní hudby v dnešní době a částečně nastíněn postup pro nejbližší dobu poválečnou, aby tato nás nezastihla nepřipraveny. Pomocí »Scholy cantorum« zřízena při WC půjčovna hudebnin, aby byl odčiněn nedostatek dobrých církevních hudebnin, potřebných na našich kůrech. Seznam skladeb a půjčovní řád byl uveřejněn v posledním čísle časopisu »Cyril«. Časopis zachytil ve svém obsahu všechny důležité momenty spolkového života. Výstižné ocenění dostalo se »Cyrilu« úvod-ním článkem dr. J. B. Foerstra k sedmdesátému ročníku. Píše v něm: »Bud požehnána jeho cesta, neb jemu právem náleží čest a uznání. Byl strážcem a vedl, bděl a budil, upozorňoval, nabádal, posiloval a podpíral, aby vedl z temna dnů v světlo nadsvětných končin.«
O liturgii a hudbě církevní psali v tomto ročníku Msgre Jan Boháč, dr. Antonín Čala, Josef Kl. Zástěra, dr. V. Smolík, Miroslav Venhoda, Msgre Vojtěch Zapletal. Historické články dr. Em. Troldy, dr. Jana Vyskočila a dr. F. Tichého zachytily dobové úseky vývoje církevní hudby, osobní data a události zachycují články prof. Ad. Cmírala, Jaroslava Duška, dr. Aloise Gótze, dr. M. Očenáška, dr. Cyrila Sychry. O cyrilském životě vypráví článek Jana Lernera, obrázky Vojtěcha Říhovského a zprávy o činnosti Farních Jednot Cyrilských. Velmi zajímavý článek dr. Jaroslava Šafránka »Zpívající čísla« dává čtenáři nahlédnouti do vědeckých tajů hudebních tónů po stránce matematicko-fysikální. I literatura jest poskrovnu zastoupena; do programů církevně-hudebních na našich kůrech vnášejí svou kritiku články dr. C. Sychry »S kruchty a podia<,. Velká pak práce vykonána osobním stykem s našimi FJC a řediteli kůru. Tu vykazuje jednatelská agenda a agenda administrační. Jsou to dotazy jednotlivců i našich odboček. Žádají porady, obstarání hudebnin, porady v ruzných právních otázkách, oprav varhan a podobně. Mnohý dopis vyžádá si často velkého pátrání i studia, nežli může býti ke spokojenosti tazatele vyřízen. To vše koná WC svými funkcionáři zdarma, ochotně, s vědomím, že prospívá dobré věci. Mladičký varhaník na př. hledá vhodnou literaturu, z níž by mohl čerpati dopinění svých vědomostí v oboru církevní hudby. Jak poraditi? Odborných příruček není, chorální školy není, liturgických knih dnes nemáme. To vše jsou momenty, které musí WC okamžitě pod-chytiti a jakmile doba dovolí, postarati se o vydání takových knih a církevních hudebních příruček. Nutno podchytiti talentované mladé lidi, kteří mají zájem o církevní hudbu, a dáti jim, po čem touží a umožniti jim, aby se mohli státi propagátory cyrilské myšlenky. To ovšem vyžaduje značných finančních nákladů, ale především intensivní práce našich pedagogů a církevně-hudebních umělců. Jest na příštím vy"boru, aby tyto náznaky přijal do svého programu a snažil se, pokud mu bude možno, přípravné práce ihned zahájiti. Konečně pak požadavek zřízení odborné církevně-hudební školy byl vytyčen již před mnoha lety založením Miillerova fondu. Jest nutno, aby tento fond byl dotován a učiněn tak finanční základ pro nastávající realisaci této myšlenky. Při Cyrilských Jed-notách — ať farních, či diecésních — nutno zříditi pěvecké školy, na nichž by byl vychováván pěvecký dorost pro farní kůry a sbory cyrilské; pro ty pak aby diecésní Cyrilské Jednoty vychovávaly sbormistry a dirigenty. Časopis »Cyril« musí pak vniknouti do každé farnosti. Jest zarážející, že ze všech far v českých i moravských diecésích odebírá »Cyrila« jen 730 farních úřadů — to by tak odpovídalo jen pražské arcidiecési! Nutno uvážiti, že časopis »Cyril« byl do-poručen všemi nejdůstojnějšími Ordinariáty, aby byl odebírán ze zádušního jmění neb kostelních peněz. Nelze naprosto omluviti tvrzení, že kostel je chudý, není peněz ani na věci pro kostel potřebné. Dobře! Snad jsou takové výjimečné případy, ač řídké. Jsou tu ale vikariáty, stačí předložiti dp. vikáři toto odůvodnění, a ten jistě poradí, kde nalézti úhradu. »Cyril« není jen spolkovým orgánem Cyrilských Jednot! »Cyril« zasvěcuje do znalostí o církevní hudbě, přináší úřední zprávy, církevní hudby a podobných otázek se týkající (ředitelé kůru, varhaníci, vaAiany, zvony, hudebniny, štolové poplatky, pohřby, svatby). »Cyril« shromažďuje vědecké články o církevní hudbě a jest po letech hledaným zdrojem k odbornému studiu. Kdo z venkovských varhaníků zná »Cyrila«? Kterému z nich umožní farní úřad, aby z něha mohl čerpati 42 | ||||
|