|
| ||||
| ||||
|
CYRIL
Casopis pro katolickou hudbu posvátnou a liturgii v Ceskoslovenské republice ROČNfK LXXI 1946 ČÍSLO 5-6 Dr C. Sychra: Cyrilometodějská tradice. (Předneseno v ustavující schůzi Propagačního odboru OJC.) Nesetkávám se se základními pravdami této tradice po prvé ve svém životě. By10 to v roce 1919, kdy jsem jí otvíral jako přispěvatel »Slovenského východu« v Košicích výhled do společného života Slováků a Cechů — také právě v oboru duchovní hudby. Je silná a průrazná vedoucí myšlenka této tradice, jež částí tkví ve velké ideji náboženské, zčásti obsahuje v sobě i vysoko povýšený význam národní sounáležitosti, vztahující se k velkému celku Slovanstva — náboženství a národnost, dvě souvislosti nejvyšších pojmů, které vyvěrají z celkového názoru člověka na svět a na život, dva pojmy, které stačí na dotvoření základny, z níž možno stavěti lidský hodnotný život — dva pojmy, které si možno nově připamatovávati tam, kde se chce vstupovati na novou cestu lidského podnikání, jíž nemá chyběti pevnost východiska. Právem doprovázíme cyrilometodějství se skutečností tradičního základu, a právě také v oboru duchovní a církevní hudby, a jsme rádi, že to je Morava a duchovní sídlisko, kde se zvláštní pozorností zabývají se s podstatou této vůdčí myšlenky, jako by nechtěli zapomínati významu, který doby jí určovaly — posvátný Velehrad. Platí i pro hudbu duchovní. Morava dala nám pro nový národní život P. Pavla Křížkovského, který projevuje v sobě ideální spoj vzorného kněze s tvořivým vlastencem; nosil v hloubce srdce vrostlou ideu cyrilometodějskou a dal jí navenek skvělé zpodobení ve slavné kantátě »Sv. Cyril a Metod«, provedené 1863 na oslavu 1000. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu; byla to nezapomenutelná národní slavnost v brněnských Lužánkách, na níž 1000 pěvců zpívalo velké skladatelské dílo. V roce 1920 slavili jsme památku stoletých narozenin P. Pavla Křížkovského — ale zdá se mi, že se na tuto kantátu zapomínalo. My v Košicích (spevokol Foerster) zpívali jsme ji na prvém místě na koncertu, který jsem tam uspořádal v lednu 1921 — skladba provázela náš pěvecký život na koncertech; jí jsme otevírali v Košicích slovenské bohoslužby v kostele, kde jsem s ochotníky udržoval chrámový zpěv: kantáta dovedla povzbuzovati, síliti pěvce i ty, kteří ji poslouchali a měli ji rádi. Kněz P. Křížkovský ani na lidovou umělou píseň nezapomíná a skýtá skladbu, jež již dávno znárodněla : »Ejhle, oltář Hospodinův září!« — zahajuje tvorbu, která se utěšeně rozrůstá, neboE idea tu mocně působí: J. C. Sychra skládá svou mši »in honorem Ss. Cyrilli et Methodii«, skladbu, vycházející ze starého českého chorálu, mši »in memoriam millenariam seti Methodii« ; svatých Cyrila a Metoděje vzpomíná i ve své mši »Prosba k českým patronům« ; skládají švé mše k uctění moravských patronů Vojtěch Říhovský a Kamil Voborský; Osvald Chlubna píše svůj hymnus Cyrilometodějský (pro mužský sbor s altovým sólem) ; také motetta na svátek sv. Cyrila a Metoděje máme velmi hod-notná: J. C. Sychra »Sacerdotes Domini«, B. A. Wiederman obě motetta na text staroslovanský pro soprán, orchestr a varhany — pak na text latinský pro smíšený sbor s průvodem varhan; dále je tu Ferdinand Vach (»Mirabilis Deus«) a Jaroslav Budík (obě motetta). A dále J. B. Foerster; ani on nezapomíná moravských patronů — duchovní písně »Ozdobná světla otčiny« vzpomínám, jíž náš znamenitý skladatel lidovou skladbou uctil památku vzácných našich světců. A jestliže byl to moravský kněz P. Křížkovský, který prvý pro novou dobu vtělil nám 49 | ||||
|