|
| ||||
| ||||
|
a v jejím volném rytmu. Mnozí hudební geniové to už pochopili, věnovali se hlubšímu proniknutí gregoriánského chorálu a v něm obnovili i svoje umění; a upřímně pak vyznali, že v gregoriánském chorálu je jedinečná, přímo nadpozemská krása.)
O. A. Tichý: Jednotnost stylu v chrámové hudbě. Vezmeme-li si nějakou skladbu z 15. nebo 16. století, záhy v ní postřehneme charakteristické znaky tehdejšího hudebního stylu. Když však si vezmeme nějakou soudobou komposici, bývá někdy těžko určiti, jakého je stylu, neboť by bylo věru nesnadno vypočítati znaky soudobého hudebního stylu, který se mění každým rokem s vrtošivostí, jaká se v hudebních dějinách dosud nespatřila. Styl je výrazem člověkova charakteru. Byla by nynější slohová vrtkavost náznakem, že se dnes lidem charakteru nedostává? Zdá se opravdu, že ve shonu moderního života nemá charakter potřebného klidu, aby vykrystalisoval. Chaos, jenž vládne v lidsl. ch hlavách a srdcích, je tak pokročilý, že jsme někdy pokoušeni se ptáti, je-li vůbec možno z něho vybřísti, když lidské myšlení, zřeknuvši se křesťanství, ztratilo pevnou pudu pod nohama. Je pochopitelno, že všeobecná stylová nevyhraněnost v umění má vliv i na duchovní hudbu zejména u nás, kde vedoucí činitelé hudebního světa mnohdy vyloučili ze svého programu hudbu chrámovou. Druhotné talenty, jež zůstaly věrny liturgické hudbě, ne-mohly jí bohužel vtisknouti punc své osobnosti, takže zatím nelze mluviti o stylu naší novodobé církevní skladby. Největším neštěstím pro stylovou jednotnost chrámové hudby však je obecná plytkost nazírání na chrámový zpěv. Co se již nehodí do divadla nebo na koncert, je dosti dobré na kruchtu, a namnoze vládne přesvědčení, že lze, ba je nutno slevovati se všech uměleckých požadavků, jen aby se udrželi lidé v kostele. Nevím, kam bych,rrl dospěli, kdyby se tytéž výchovné metody'zaváděly i do náboženství, ale je jisto, že mnoho inteligentních lidí jen proto nechodí do kostela, poněvadž se děsí zoufale nestylových slátanin, jimiž oplývají naše chrámové hudební produkce. Abychom přišli na kloub stylové jednotnosti chrámové hudby, jest si třeba říci bez ostychu a bez oportunního uhýbání, že stylovým základem katolického chrámového zpěvu je gregoriánský chorál. Tvrdou, ale i slavnou tu pravdu potvrzuje skutečnost, že celebrující kněz zpívá výhradně jenom chorálně. Nemá-li vyzníti chrámová hudba jako absurdnost, neřku-li jako karikatura, musí kořeniti v chorálu a v klasické polyfonii stylu Palestrinova. Co velmi často vadí na takové chrámové hudbě našemu obecenstvu, jest její objektiv- nost. Rozměklé lidské srdce věčně číhá na okamžik, kdy by mohlo uplatniti svá »práva« proti svému Stvořiteli, kdy by se samo sobě mohlo pokloniti. Descartesův egocentrismus má i v chrámové hudbě vášnivé přívržence... Je to vskutku tak tragické s nebohými lidskými tvory? Jsou chrámoví pěvci Odsouzeni věčně zpívati jenom chorál a klasickou polyfonii? Nejprve si řekněme, že zpívati chorál není nic ponižujícího, poněvadž je představitelem dvoutisícileté hudební tradice a kultury. Není o nic potupnější dávati se do služeb klasické vokální polyfonie, v níž chtěj nechtěj musíme viděti vrchol sborového zpěvu á capella. Ale nezapomeň si říci, že nám nikdo nezakazuje zpívati skladby, z doby pozdější, jen když odpovídají liturgickému duchu svou inspirací, svým slohem, a jsou-li opravdu umělecké. Je přirozeno, že se nám bude vystříhati všeho toho, co má duchovní hudba 18. a 19. století divadelního a čistě instrumentálního. Nesmíme zapomínati, že účel hudby divadelní je zcela jiný než účel hudby liturgické, že dramatické efekty, jež vítáme ve skladbě ,) Těm, kteří chtějí dokonale poznat krásu gregoriánského chorálu, doporučujeme jeho studium nejen z knih, ale také, a to hlavně, z jeho vzorného přednesu. Největší mistři v přednesu gregoriánského chorálu jsou zajisté benediktini ze Solesmes. Jejich přednes gregoriánského chorálu lze u nás studovat na př, z gramofonových desek, které pořídila »Compagnie Frangaise du Gramoplzone« (Disques W. 1115-1126). Vyžádejte si od této společnosti seznam těchto gramofonových desek, v němž je uvedeno, které chorální skladby jsou na nich zaznamenány. Podle toho si pak můžete (třebas prostřednictvím knihkupce) objednat, co budete chtít. 52 | ||||
|