|
| ||||
| ||||
|
K osmdesátým narozeninám olomouckého arcibiskupa, J. E. dr. Leopolda Prečana, zaslala WC písemné blahopřání.
Bolestná ztráta postihla Obecnou Jednotu Cyrilskou odchodem dr. Vladimíra Helferta, universitního profesora, který měl živý zájem o církevní hudbu českou, bývalých členů výboru OJC, J. M. preláta dr. O. Stanovského, metropolitního kanovníka, profesora státní konservatoře hudby v Praze dr. Vladimíra Němce a Msgra Jana Mottla, děkana v Sušici, cyrilského pracovníka. Obecná Jednota Cyrilská vděčně vzpomíná zásluh zesnulých o duchovní a církevní hudbu. Nemluvím ani o drobné práci, jako jsou porady, odpovědi na dotazy stran programů chrámové hudby, umístění varhaníků a ředitelů kůru, spolková i administrační agenda, nejen písemná, ale i telefonická, která zejména přispěla k pružnému vyřizování nutných záležitostí. Obecná Jednota Cyrilská je také zastoupena v hudební komisi Zemské rady osvětové v Praze svým jednatelem Jaroslavem Duškem, což bude míti nemalý význam na její další kulturní práci na poli hudby církevní. Jest si jen přáti, aby se ke spolupráci přihlásili další noví a mladí zájemci o církevní hudbu, kteří by měli opravdovou snahu s výborem WC spolupracovati a dáti své síly ochotně k disposici pro cíle tak ušlechtilé! Kéž sv. Cyril a sv. Cecilie vyprosí Obecné Jednotě Cyrilské řadu těchto obětavých následovníků i řady dalších členů-pěvců a štědrých podporovatelů cyrilského hnutí! Abych nezdržoval další jednání této valné schůze, která má velmi důležitý program, končím svoji zprávu s přáním novému výboru vstříc: »Bůh žehnej vaší ušlechtilé práci!« Jaroslav Dušek, jednatel. e Dr Jan Vyskočil: Církevní zpěv a hudba za Arnošta z Pardubic. (Dokončení.) Uvádí se v této době vznik tak zvané mše »Rorate«, votivní to mše sv. ke cti Panny Marie v adventě,. Ale ve všech fundacích té doby mluví se o »matuře«, čili jitřní ke cti Panny Marie, a nikoliv o mši rorátní. V nadaci sakristy pražského Vlka z roku 1326 a 1328 mluví se sice o formuláři mešním, začínajícím slovy: »Rorate coeli«, ale to jest jen předpis mešního formuláře, aby totiž souhlasil s dobou roční. Tuto mši měli dle zakládací listiny12 denně zpívati na úsvitě střídavě dva kněží u oltáře Panny Marie; při zpěvu měli pomáhat čtyři klerici. Měla se zpívati tato mše ke cti Panny Marie, sv. Václava, Víta a Vojtěcha. Formulář mešní počínal: »Salve facta matrona« s třemi kolektami: »Concede nos« o Panně Marii, dále »Propitiare nobis« o svatých patronech a »Omnipotens sempiterne Deus« za živé i zemřelé. V adventě pak se měla zpívati mše podle mešního formuláře, jenž jest samozřejmě: »Rorate coeli« s kolektou »Deus, qui de beatae«, s druhými dvěma kolektami. Byla tedy tato matura mší každodenní po celý rok. 13 Skutečná mše rorátní, t. j. matura a Panně Marii včas adventní, se na-chází u nás až v II. polovici XV. století 14 Liturgický rozvoj a s ním zpěv a hudba podporovaly četné zasv~cené svátky, zvláště pak vzestup úcty sv. patronů, jmenovitě sv. Václava. Svátků zasvěcených bylo tehdy celkem 41, k nimž přistupovali svátek sv. patrona farního kostela (pout) a výročí posvěcení chrámu (posvícení). K těmto přistoupily ještě svátky nově zavedené synodou z r. 1355,1 a s nimi nové liturgické zpěvy. Pak to byly ruzné mimořádné pobožnosti, jež byly provázeny liturgickými zpěvy, jako byly pobožnosti proti morové ráně a jiným nakažlivým nemocem, jak to nařídil arcibiskup Arnošt 15. října 1357.16 Do-konce Arnošt z Pardubic nařídil, aby i den, kdy přijdou sběrači čili prokurátoři sbírat na stavbu chrámu a mostu Pražského, se světil jako svátek zasvěcený slavnou bohoslužbou a liturgickými zpěvy. Kromě toho i mimořádné slavnosti, jako korunovace, narozeniny v panovnickém domě nebo i pobožnosti za zemřelé členy rodiny královské dávaly příležitost k liturgickým zpěvům. Ale nepočítáme-li ani s těmito mimořádnost-mi, které ostatně byly dosti časté, byla skoro bezmála celá třetina dní v roce zasvěcenými dny, a tím zasvěcenými i slavným církevním bohoslužbám a liturgickým zpěvům.17 Byla to opravdu zlatá doba liturgického zpěvu v našich vlastech 118 58 | ||||
|