|
| ||||
| ||||
|
Sanctus je pino mystického vznosu v něm, který přechází v »Pleni sunt coeli« (upomínající na »Christe eleison«) v hymnický tón, který se udržuje až k roznícenému »Hosanna in excelsis«. — Benedictus. Hudba jedinečně krásná v kantiléně hlasů a varhanního doprovodu, podávaného v tónech harfy nebeské; ta všechna hudba bránu v nebe dokořán otevírá, aby v pozadí mohla se objeviti postava Krista Ježíše, jemuž platí ono »Benedictus, qui venit ...« — Agnus. Jestliže dosud předchozí díly mše rozechvívaly vnímající duši do kořene jejího bytí, ani toto Agnus ji v poklidu nenechá. Jeho první část je sama o sobě tklivým vzýváním Beránka Božího, které rozehřívá srdce až k mohutnému vzplanu, kde samotné »miserere nobis« rozezpívává se do fortissima (jak vzácný případ pojetí tohoto místa!), aby v krátkých citových záchytech padalo níže a ztichlo v piano. Třetí »Agnus« z forte zklidňuje se ve slabší zvuk, v němž varhany došeptávají druhý díl intonace z Creda, díl originálu zase jenom z dálky připodobněný.
Graduale a o f f ertorium na Boží hod svatodušní pro smíšený sbor a varhany (později instrumentováno), op. 7. Graduale z roku 1940, offertorium z roku 1942. Nazval bych Eyto dvě velké ušlechtilé a nově pojaté práce protějškem ke mši »solemnis«, jíž jsou povahově velmi blízké. Zajímavo u nich je, že tvoří dvojici i motivicky úzce spjatou. Prostředí svatodušního Hodu Božího je těmito motetty zachyceno neobyčejně šťastně; zrovna jako mše dovedou motetta skýtati výmluvný doprovod k oltářnímu dění při mši svaté. »Ave Maria« pro tenorové sólo, tři ženské hlasy a varhany z roku 1940 (také instrumentováno). Skladatel dokládá tímto dílem, piným nádhery, žhavý zájem pro mariánský kult u nás: jak vysoce si váží zjevu Marie Panny, jak její podstat vyvolává v něm nejlíbeznější představy, které v katolickém prostředí víry staví právě v Marii ženu nejvýše. Už kombinace vokálního partu je působivá svou novostí. Vystupuje tu malý ženský sbor po výsostně jemné varhanní předehře, aby přednesl étericky prosycený projev začátku této modlitby: »Ave Maria, gratia plena.. .,« krátká, účinná mezihra varhan, a vstupuje sólový tenor: »Benedicta tu in mulieribus, et benedictus fructus ventris tui, Jesus ...« Jaká krása v této hudební frázi, v níž hudba je podivuhodně průhledná a přece zase z hlubin výmluvná, že až strhuje. Po kratší mezihře varhan spojuje se sbor s tenorem k novému projevu, který tu sílí v intensitě vroucnosti; mezihra, která se nejvíce roztoužila tam, kde sólový tenor recituje nejvýš jímavě: »Nunc, nune et in hora mortis nostrae« — »Amen, amen« v držených akordech sboru i sóla i varhan, mezi nimiž proplétá se ve výškách jemná figurace v pravé ruce varhaníkově. Píši jenom o církevní hudbě Blažkově — je třeba ještě tuto hudbu zatřídit do vývoje naší hudby církevní; otázka příliš složitá pro monografie — můj čtenář najde odpověd' ve stati: »Moravanství v naší církevní hudbě«, jež bude uveřejněna později. Obecná Jednota Cyrilská IX. výborová sehúze O. J. C. konána 3. dubna 1946 v Křestanské akademii. — 1. Předseda Msgre Boháč zahájil jednání, uvítav přítomné, zvláště J. E. ndp. biskupa dr. A. Eltsehknex-a. 2. Zápis z poslední schúze výboru čten a schválen. — 3. Předseda podal zprávy z komise, a) pro varhaníky, b) pro nové vydáni Č. kancionálu. K a) přečetl definitivně sestavený služební Pád pro ředitele kúru a varhaníky, který byl zaslán ordinariátúm. K b) oznámil, že jsou skončeny přípravné práce pro Č. kancionál. — 4. Doslo a vyřízeno: Národní banka zamítla žádost o uvolnění vkladu. Docházejí objednávky na Cyrila. Usneseno zasílati Cyrila zdarma po 1 výtisku Vysoké škole politických nauk a ministerstvu školství, odd. B II./1., kteréžto Cinnost cyrilská odd. o Cyrila žádaly. Schválen účet za tisk Cyrila č. 1-2. F. J. C. v Jevíčku hlásí váhou hromadu (9. IV.). — 5. Valná hromada O. J. C. stanovena na 23. IV. 1946 o 2. hod. odpol. Sestaven program jednání a návrh pro výbor O. J. C. 6. Volný návrh a hned jeho přijetí, že 30. VI. t. r. provedou spojené Cyrilské Jednoty v kostele sv. Ignáce v Praze Říhovského »Missa in hon. Seti Joannis Nepomuceni«. — 75. narozenin mistra V. Říhovského bude zvlást: vděčně vzpomenuto. — 7. Tím skončeno. — Zapsal Jar. Dušek. Valná hromada O. J. C., konaná 23, dubna 1946 v koncertní síni Smetanova musea v Praze I. 1. Zahájení valné hromady. Předseda O. J. C. Msgre Boháč ji zahájil, uvítav přítom- 67 | ||||
|