|
| ||||
| ||||
|
Krkonoše) ; do Poděbrad, do Proseče, u Skutče (spojeno s akademií na počest narozenin bis-kupa J. N. Brynycha) a konečně do České Skalice u Náchoda (s výletem do kraje »Babičky«). - fteditel kúru děkuje všem účinkujícím za jejich námahu a dobrou vúli, kterou
projevili krásné myšlence-propagaci církevního zpěvu. Zvláštní pak dík patří p. Malému, řediteli v, v, a p. Kondratickému, kteří s nevšední ochotou a zájmem zastupují mne u dirigentského pultu. Búh všem zaplat ! - Stanislav Mach, ředitel kúru. Literatura Dr Antonín Čala O. P.: Duchovní hudba, Vy- dala Dominikánská edice Krystal v Olomouci péčí Obecné Je.dnoty Cyrilské. Stran 230, cena 85 Kčs. — Od základních zásad liturgické hud- by, přes gregoriánský chorál, jemuž jest vě- nována velká pozornost, ke klasické polyfonii a až k dnešní moderní hudbě uvádí autor jed- notlivé statě v poměr k církevním zákonúm o církevní hudbě. Velmi pečlivě uvádí ve svém díle i historii církevního zpěvu; přehledně se- stavil církevní nařízení od sněmu trevírského z roku 1227 až po poslední konstituci sv. Otce Pia XI. Neopomíjí ani předpisy jednotlivých diecésí. V dalších kapitolách pak věnuje zřetel k úkolúm zpěvákú, ředitelú kúru a varhaní- kú a vysdětluje, jak podle církevních zákonú jest vykonávati funkce jim svěřené. Zabývá se dále i existenčními otázkami varhaník$ a ře- ditelú kúru. O nástrojích a nástrojové hudbě v kostele, cyrilském hnutí, duchovních koncer- tech v kostele, hudebních školách, liturgických úkonech a obřadech najde zájemce poučení v jednotlivých kapitolách této knihy. Doporu- čujeme všem ředitelúm kúru, varhaníkům, vdpp. duchovním správcúm, cyrilistúm, zpěvá- kúm a všem, kdož mají zájem o přesnou litur- gickou hudbu a posvátný zpěv. Objednávky vyřídí Editio Cyril, Praha II, Národní tř, č. 6. J. D. Kulturní politika ve prospěch lidu. Vydal Orbis Praha 1946, stran 32, cena 3 Kčs. Přispěli: Frant. Halas, MUDr Jan Bělehrádek, dr. Boh. Kratochvíl, Miroslav Hanuš, K. J. Beneš, E. F. Burian, Jindřich Chalupecký, Rudolf Vápeník. — Zaujala nás hned poslední věta na třetí stránce: »Osvobodit tvořivé síly uměleú, bohatě prostřít stúl naší národní kultury a dát každému občanu republiky místo u tohoto stolu — to je úkol kulturní československé politiky.« —Čeští katolíci se už těší, jak bohatě jim bude český roz- hlas servírovat ze světové kultury náboženské at slovo, či hudbu. Dosud nezačal. —r. Klement Gottwald: Budovatelský program. Vy-dal Orbis, Praha 1946, stran 32, cena 3 Kčs. — Citujeme se strany 24.: »Pokud jde o rozhlas a film, třeba provésti definitivní právní a organisační uspořádání správy československého rozhlasu a Československých filmových podnikú.« — Hlavně aby v obou podnicích, jako orgánech uměleckého tvoření, vládl Creator Spiritus, jinak všechna jejich práce pro národ by byla marná a smutná. -r. Hudebniny Karel Stecker: »Missa dominicalis« pro smíšený sbor bez prúvodu. Nakladatelství »Vele-hrad« v Olomouci, 1945. Cena-partitury 60 Kčs, cena hlasového souboru 16 Kčs. — Poslední mše Steckerova z roku 1917 — tři předcházely: dvě pro týž ensemble: »Missa ad quatuor voces inaequales sine organo«, druhá beze jména — obě z roku 1881, práce žákovské z varhanické školy v Praze, třetí »Missa solemnis« z roku 1884, vydaná 1890. Mše se velmi čestně řadí k našim mším psaným á capella, z nichž uvádím aspoň mši S k u h e r s k é h o »Quartu« (op. 20.), Fr. Hrušky mše »Velehradensis« a »Choralis« I. a II., Jos, N e š v e r y mše »in hon. seti Vincentii, a »Francisci Serafici«, »Es-dur« (ženský sbor), »seti Mauritii«, Jos. C. S y c h r y mše »in Festis solemnibus«, »duplicibus«, XII. a »octo votum«, Fr. M u s i-1 a »ke cti Ducha Svatého«, J o s e f a W i n t r a »missa seti Christophori« a »in hon. Jesu Christi Regis« (osmihlasá), K a r l a D o u š i mše »Constitues eos principes« (osmihlasá) a j. V pořadí církevních skladeb samotného skladatele patří tato mše Steckerova do posledního údobí jeho skladatelské činnosti (rok před jeho smrtí) a řadí se za jeho »Te Deum« (druhé), vyšlé v roce 1910 v »Cyrilu«, a mo- tetta, vydaná postupně tamtéž. Její stavba je volnější, nežli byla ve mši »solemnis«, než přesto k sobě pevně lnou; tak první a třetí »Kyrie« a »Agnus Dei« v závěru, Gloria ve svém dílu prvém a třetím s »Et in Spiritum sanctum« v Credu a p. — Slohově i v tomto díle stojí Stecker ještě na púdě české reformované církevní hudby a napsal bych, že se s jejími tendencemi ještě více sbližuje, nežli ve své mši »solemnis« a svými motetty ve svazku I. a II. Je to skladba zrovna ideální čistoty v církevnosti výrazu přes to, že zejména v harmonii odpovídá požadavkúm doby, kdy byla napsána, Jinak i v této skladbě jasně vystupuje skladatelova snaha o výrazovou plastičnost, která se projevuje nejjasněji v »Et incarnatus est«, kde hudba poukazuje k zrozeni Kristovu, jež přinese trudný život pozemský a kde jenom pro-svitne zářný zjev Marie Matky; jedinečným církevně-hudebním projevem zůstane nadlouho Benedictus, stručné, ale schvacujácí svou mysteriosní lyrikou, podchycenou ve vnějším tvaru skvělým projevem polyfonickým. Celá skladba nemá vyslovených barev církevní romantičnosti, jíž se vykazovala mše »solemnis« nebo některá motetta; myslím na onu cfrkevní romantičnost, jež nesla s sebou ryze český ráz, 91 | ||||
|