|
| ||||
| ||||
|
který odlišoval se ostře od cizí církevní hudby, romantičnost, která dovedla uniknouti rozháranosti, neurčitosti, fantastičnosti světského romantismu, zachraňovaná snahou pro uchová-ní výrazové objektivity, i když se zřejmě pohybovala v ovzduší c í r k e v n í d r a-m a t i č n o s t i — dva pojmy, jimiž jsem se šířeji zabýval ve svém článku »Karla Steckra hudba církevní« (Cyril 1939 a 1940), pojmy, z nichž prvý byl Steckrem i vědecky zachycen. Tuším, že i sloh á capella druhého »Te Deum« a bohaté řady motett po něm následujících byl příčinou jistého projevového zmírnění, jímž se tyto skladby vyznačují. Zároveň plyne odtud, že u nos nebylo krise, jakou jinde pro-dělávala reforma církevní hudby s jejím romantismem; u nás byl povlovný, sotva znatelný pře-chod; vývojově jemně cítící Stecker sám od svého druhého »Te Deum« více se uzavírá v sebe (on, který právě v kritice Sychrovy mše »brevis« v »Daliboru« 1899 theoreticky se při-kláněl k mírně pokrokovému, t. j. romanticky nebarvenému slohu Sychrovu), víc ještě ve své hudbě rozjímá; tak blíží se podvědomě docela přirozeně k onomu novému směru, který již vyboc'oval z reformy, směru, který naznačoval J. B. Foerster svým »Stabat mater« a jasně vyslovil ve svém motettu »0 bone Jesu«. Jak zajímavý je. rozhled právě na tento úsek vý-
voje nasí církevní hudby, v němž rodilo se nové naše církevní umění; a zase byl to Karel Stecker, který tu svými předsmrtnými díly tolik znamená. »Missa' dominicalis« se uplatňuje jako důležitý stavební kámen. Je však velké-ho významu i pro dnešek: odhaluje se pozdě sice její neuvadlá krása, ale dílo je. samo v sobě tolik životné, že dovede právě ještě dnes při-poutati pinou pozornost, ba soudím, že i víc, až obdiv — tak je čisté ve své slohové ryzosti a tak svěží (nebot dovedlo se sžíti se svou dobou a vývoj od vzniku mše šel přec jen pomaleji). Nadto i prakticky: postrádáme nové mše bez průvodu a doba káže, abychom na našich kůrech začali pěstovati více sborové hudby á capella, již po léta u nás přehlížené. C. S. Jan Hlucháň: Slavnostní zdravice presidentu Dr Edvardu Benešovi. Vydal V. Kotrba, Praha II-200. Cena 3 Kčs, s klavírním průvodem 12 Kčs. Schváleno Výzkumným ústavem pedagogickým J. A. Komenského v Praze pro veřejné provozování. — Skladba tato jest velmi vhodná pro sborový zpěv žactva nebo pro cyrilské akademie. Nápěv vznosný, snadno k zapamatování, působí radostným dojmem a budí nadšení. Skladba vyšla též v úpravě pro klavír a pro dechový orchestr. -r. Hlídka stavovská Z »Akčního vy"boru ředitelů kůrů«. Zemský národní výbor sděluje přípisem č. III-4-390/5-1946, že nejvyšší úřad cenový výnosem ze dne 9. dubna 1946, č. j. 80-141VII/2-1946, zmocnil — až do odvolání — okresní národní výbory (okresní správní komise), aby v případech, kde místní obec nebo farní úřad požádá o novou úpravu: 1. štolových poplatků, 2. hřbitovních poplatků, 3. odměn za práce hrobnické (vykopání hrobu, úpravu a pod.), 4, odměn ředitelů kůrů, varhaníků, zpěváků a hudebníků, fungujících při mimořádných církevních obřadech, tuto urychleně provedly a povolovaly zvýšiti shora citované poplatky a odměny, platné k 20. červnu 1939, až o 100/0, za součinnosti úřadovny cenové kontroly. Při tom budiž postupováno, pokud možno, v dohodě s míst-ním farním úřadem. Toto zvýšení nebudiž pro-vedeno tam, kde toho nevyžadují místní poměry. A. B. i Dařrové pokyny, Ředitel kůru — varhaník jest soukromým zaměstnancem. Jeho funkce není řádnou samostatnou živností. Ředitel kúru nemůže bez kněze a nesmí podnikati žádných pohřebních, ani jiných úkonů, z nichž má nárok na štolový poplatek — předpisy o všem bude obsahovati »Služební řád«. — Funkce ředitelů kůrů je pině závislá na duchovní správě. Obřady kněze ředitel kůru jen doplňuje. Požitky štolové jsou počítány nejen jako odměna za funkce pohřební, ale jsou též j a k o fixní p lat za obstarává-ní chrámové hudby a hry na varhany při všech bohoslužbách. (Rozhodnutí min. financí na základě zákona o dani obratové, č. 658 ze dne 11. prosince 1919 § 1-12, zvláště § 6.) Ředitel kůru neplatí tedy daň obratovou ani ze svého platu, ani z funkcí štollových (projednali jsme už s výsledkem řadu případů), ani z hudby při pohřbu, pakli ji sám dodává, ježto jest to součást jeho funkce. Obratovou daň platí z pří- jmů od žáků, vyučuje-li hudbě, či má-li ještě jinou výdělečnou živnost. Podobně v celém roz- sahu, jak uvádím, nepodléhá též dani výdělkové. Dani důchodové podroben jest celý příjem ře- ditele kůru. Tedy: pevný plat měsíční, poplat- ky štolové (osobní), nikoliv z poplatků pro zpěváky, které jsou p o' 1 o ž k y p r ů b ě ž n é a řed, kůru jen zprostředkuje jejich předání. Dále sem patří štolový příjem členů rodiny, pakli tito mají zisk z účinkování při církev- ních funkcích. K tomu dále patří i čistý výnos z hudební školy, případně i z jiných příjmů. Na jaké srážky daňové má nárok ředitel kůru, povíme si jindy. Upozorňujeme všechny kole- gy, aby se ve svých potřeb "ach a záležitostech obraceli na »Akční výbor«. Máme své odborní- ky, kteří vám poradí. (Známku na odpově(F.) A. B. Odpovídáme na dotaz ředitele kůru. Ze svého zaměstnání (varhanictví) nemám žádné jiné mzdy na hotovosti kromě naturálií (byt a štó1a). Musím platit ze svého také polovinu pojistných příspěvků? — O d p o v ě d': Podle § 162 pojistného zákona, hradí zaměstnavatel ze svého c e l é pojistné za zaměstnance, který nemá mzdy na penězích. Neplatíte tudíž nic. Basler. Místa choiralistů (basistů a tenoristy) obsadí se za velmi výhodných podmínek na dómském kůru v Olomouci. Bližší sdělí ředitel dómského kůru prof. Gustav Pivoňka. 92 | ||||
|