|
| ||||
| ||||
|
Obsazování míst varhaníku. Tato záležitost rozvířila za okupace prach svévolným zasáhnu-tím ministerstva »lidové osvěty«, byla však za obnovené republiky likvidována podle práva, jak o tom přináší obšírnou zprávu úřední list »Acta archiepiscopalis curiae pragensis« v č. 8-9 letošního roku následovně:
N. 10.925. Obsazovává míst varhaníků. Odedávna bylo přijímání a propouštění varhaníku výlučně věcí církevních úřadu. V roce 1944 vydalo však bývalé ministerstvo lidové osvěty dva výnosy, jimiž bylo toto výlučné právo církve téměř odstraněno. Proti těmto výnosům byla podána žaloba u Nejvyššího správní-ho soudu, který oba ministerské výnosy zrušil. Dosazování a propouštění varhaníku zústává tudíž nadále výlučným právem církevních úřadu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu v Pra-ze čís. 493/44/4 ze dne 14. Iedna 1946 zní takto: Jménem republiky! Nejvyšší správní soud za předsednictví senátního presidenta Ehlicha, v přítomnosti senátních radu dr. Jandy, dr. Kotrby, dr. Srba, dr. F16gela a zapisovatele sekretáře dr. Haássingera, o stížnostech ThDr Leopolda Prečana, arcibiskupa v Olomouci, jako zástupce arci-biskupské konsistoře a ThDr Josefa Kratochvíla, kapitulního vikáře v Brně jako zástupce brněnské diecése, na rozhodnutí býv. ministerstva lidové osvěty v Praze ze dne 28, dub-na 1944 č. 11941/44-IV-2 a ze dne 20. září 1944 č. 23.281/44-IV-2 o obsazování varhanických míst, podle par. 28, odst. 4 písm. c) zákona. ze dne 16. června 1937 č. 164 Sb., v neveřejném zasedání, na podkladě vyžádaných spi-se správních nalezl právem: Naříkaná rozhodnutí se zrušují. Duvody: Výnosem ze dne 20. září 1944, č. 23281/44-IV/2, sdělilo býv, ministerstvo lidové osvěty arcibiskupské konsistoři v Olomouci a kapitulní konsistoři v Brně toto: »Ministerstvo hospodářství a práce prohlásilo výnosem ze dne 23. srpna 1944, č, A I/5552, že souhlasí s tímto rozhodnutím zdejšího ministerstva o včleňování varhaníku a ředitelu kúru do práce: S účinností ode dneška jest hlásiti všechna volná místa varhaníku (ře.ditelu kuru) ministerstvu lidové osvěty, odd. hudby, v Praze, Valdštýnský palác. Příště nesmí býti bez souhlasu ministerstva lidové osvěty, oddělení hudby, žádný varhaník (ředitel kúru) do této funkce ani ustanoven, ani z ní propuštěn. Místa varhaníku (ředitel& kuru), která jsou toho času volná, obsadí ministerstvo lidové osvěty, odděl, hudby, bud' podle návrhu žádajícího církevního úřadu nebo podle vlastní úvahy, při čemž bude dbáti žádosti příslušného církevního úřadu o přidělení zpesobilé a odbor-ně vzdělané síly. Návrh na obsazení volného místa varhaníka (ředitele kuru) má obsahovati: 1. krátkou žádost navrhovatelovu, 2. přílohy: a) údaje varhaníkovy: (') o jeho vzdělání s patřičnými doklady (v opise) v příloze a s vyjádřením, zda v jeho pracovní knížce nebo v občanské legitimaci za-psána doložka »oprávněn k výkonu hudby«, (2) o jeho činnosti od 1, ledna 1942, b) smlouvou ve 4 stejnopisech. V dohodě s ministerstvem hospodářství a práce dodávám k tomu: 1. Ministerstvo lidové osvěty upravuje v rám=ci své příslušnosti včleňování varhaníku a ře- ditelů kúru do práce se zřetelem k jejich odborným znalostem. Při obsazování míst varhaníku, resp. ředitelu kúru bude přihlíženo k církevním zájmum. 2. Propuštění varhaníku a ředitelu kuru pro-vede se úřady práce na návrh jejich zaměstnavatele; úřady práce budou se však přitom při svém rozhodování výlučně říditi mým posudkem. 3. Při provádění tohoto výnosu bude dbáno návrhu a zájmu ordinariátu. 4. Toto rozhodnutí vztahuje se na dobu opa-tření vlády protektorátu Čechy a Morava a ú-pravě práce. Zdejší výnos ze dne 28. IV. 1944, č. 11.941-IV/2-1944 se nahrazuje tímto výměrem pro obor pusobnosti Vaší konsistoře. Prosím, abyste ten-to výnos dali na vědomí všem svým podřízeným orgánem a úřadům a vyzvali je k jeho provedení. Prosím, abyste mi podali zprávu o tom, co jste zařídili.« Výnos ze dne 28. dubna 1944, č. 11.941-IV/2, shoduje se svým obsahem s prvou částí výnosu ze dne 20, září 1944, č. 23281/44, a má s ní ,shodnou úpravu včleňování varhaníku a ředitelu kuru do práce. Uvažuje o stížnostech, které proti oběma výnosem žalovaného úřadu podali ThDr Leopold Prečan, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský v Olomouci a ThDr Josef Kratochvíl, kapitulní vikář diecése brněnské v Brně zabýval se nejvyšší správní soud jak na základě námitek v nich vznesených, tak i z úřední po-vinnosti (par. 4 zák. o nss) především otázkou, zda nařízené výnosy byly vydány úřadem k to-mu příslušným. Jak vyplývá z naříkaných výnosu, učinil v nich žalovaný úřad na dobu úpravy práce, provedené býv. vládou protektorátu Čechy a Morava, opatření jednak o hlášení a obsazováni volných míst varhaníku (ředitelu kúru), jednak o ustanovení osob do této funkce a o pro-pouštění jich z této funkce. Vzhledem k tomuto obsahu naříkaných výnosu jde o opatření, která vydalo žalované ministerstvo jako ústřední úřad, nově zřízený vlád. nař. č. 208/1942 Sb. (§ 3), proti katolické církvi, zastoupené stěžovateli, resp, proti jejím orgánum, a která mají autoritativní charakter. Jde tedy o konečná opatření správního úřadu. Stěžovatelé vytýkají především, že naříkané výnosy trpí podstatnými vadami řízení a jsou nezákonné, a namítají, že žalovaný úřad nebyl po zákonu příslušným učiniti ona opatření, jež-to obsazování oněch míst, resp. přijímání a pro-pouštění varhaníků a ředitelu kúru, jejichž služ_ ba na těchto místech je součástí výkonu bohoslužebných funkcí římskokatolické církve, spadá jako věc čistě církevní do oboru vnitřních záležitostí církevních, v nichž podle zákona č. 50/1874 P. z. rozhodují samostatně církevní or- gány-93 | ||||
|