|
| ||||
| ||||
|
SVATÁ CECILIE.
Na varhany Cecilie hraje písně svaté. Za kalkanta chytila si čírtě chundelaté. Rajsky její písně znějí, andílci kol září. Lid je nadšen. I ten čertík dobrácky se tváří. Ale přijdou kasuisté: »Co to myslíš, Santa, že máš tady jakéhosi čex°ta za kalkanta? K službě Boží eertissime přípustné to není! Tu má vše být čisté, svaté kolik pokolení.« »Ovšem, pravda, zcela správně, předůstojní páni! Ale já těch jeho měchů potřebují k hraní.« »Poslouchej, stroj dá se zřídit, — můžeš šlapat sama —« »Ano? — Ach, to bude hezké — hrát i noženkama! Ale pak si, dobří páni, přidám na tu krásu: Pedály mi udělejte, chci mít více basů!« »Budiž! Ale s čertem vari. Šlapej někdo z lidí!« »Někdo? Z lidí? To tak snadné pánům být se vidí? Nestačí — zvlášt nyní — každý: ten má hrb, ten břicho. Náhle místo fortissima zavládlo by ticho.« »Tedy si vem andělíčka! Nač ti chodit k čertům?« »Ne, to ne, všech andělíčků třeba k instrumentům! Nechte mi již toho tady — tak to bylo vždycky. Duch i nízkou sílu mění v chorál harmonický.« Andělé i panna hrají, rajská hudba šumí, lidé pějí, rarach šlape — dělá, co kdo umí. A Pán praví: »Zcela dobře! K měchům stačí běsi. Pozor jen, by nesáhli vám také na klávesy!« (František Odvalil Z(e ubírky _((crnt' koráb-, N•vdal líuneíř.) • Problém liturgické řeči. V jednom farním kostelíku na žírné Hané zpíval pan kaplan o jedné .neděli velikonoční před slavnou mší svatou: »Viděl jsem vodu«. Zatím co sbor pokračoval ve zpěvu a velebný pán vykropoval věřící v kos-tele, naklonil se v zadní lavici stréček k só- Listárna redakce. Vážený pane řediteli Antoníne Baslere, prosím Vás, nezkracujte ve svých příspěvcích slova, všechna pěkně vypište, čeština je tuze, hezká! Čtenář nechce luštit při sedovi a ptá se: »Co že viděl?« »Vodo.« — »To teho viděl!« • Těžko nepsati satiru. Z Brna přišel stesk: »V neděli jsme zpívali českou Marhulovu mši s českými vložkami. Kazil nám to jen velebný pán. Nedal si říci a zpíval latinsky. Byla to mše sv, k Panně Marii, a tak, poněvadž jsme neměli nacvičené Gloria, důstojný pán je přeskočil«. — Milý synu, na tuto starou bolest, t. j. nesoulad mezi oltářem a kůrem při slavné mši svaté, posílám Ti toto pofoukání: Jen ne-ztrácejte odvahu. Bude nejlépe, půjde-li z vašeho pěveckého sboru k dotyčnému velebnému pánu deputace; vezměte si do kapsy oba papežské zákony o církevní hudbě (vydala edice »Cyril«), a citujte mu z naznačené knížečky zvláště onen passus, kde se. přísně zakazuje užívati při zpívané mši svaté 1 a t i .n y, a na-řizuje se užívati jazyka 1 i d o v é h o. Možná, že je to v té knížečce obráceně, ale na to nedbejte. Také upozorněte důrazně důstojného pána, aby nepřijímal žádnou zpívanou mši svatou od tamní čínské nebo turecké kolonie, protože by to jistě dělalo sboru veliké potíže, kdyby si měl do Marhulovy mše nebo vložek podkládat turecké, neřku-li čínské texty. Při-pomeňte mu dále, že podle jmenovaných zákonů se musí oltářní liturgie ve všem říditi p o d l e k ú r u, a ne naopak, jak někde opovážliví jedinci z řad mladšího kleru začínají tvrditi. Pro jistotu ověřte si tuto thesi na-hlédnutím do oné knížečky, nechci vzít na to jed, že je to správné citováno. A hlavně mějte velebného pána k tomu, aby zbytečně neprodlužoval zpívanou mši svatou, a hleděl při ní využíti každé chvilky podle jediné správné zásady »time is money«, jak to dělal jeden tyrolský pan farář. Ten měl zpívanou mši s asistencí, po Kyrie intonoval »Gloria«, a pomodliv se je s asistenty, otevřel svatostánek a rozdával věřícím svaté přijímání, zatím co kůr zpíval předepsaný zpěv. Když znělo s kůru »cum sancto Spiritu«, honem se vrátil pan farář k oltáři, uzavřel ciborium do svatostánku, zazpíval »Dorrxinus vobisGum« a bohoslužba pokračovala. Totéž se opakovalo při Credo, jenom s tím rozdílem, že vzhledem k délce Creda nemusil tolik spěchat a tak se dostalo na všechny komunikanty, takže přijímáni věřících po pozdvihování vůbec odpadlo. Myslím, že za toto šikovné šetření časem dostane onen pan farář od Krista Pána jednou zvláštní prémii, což by mělo být povzbuzením i pro naše poměry. Jsem toho náhledu, že váš velebný pán, jak píšete o tom vynechaném Gloria, vám také půjde na ruku, ovšem musíte jej před zpívanou mší svatou vždy včas upozorniti, které mešní částky jste nenacvičili, aby je mohl také vynechat. Tak při dobré vůli s obou stran to půjde a dáte dobrý příklad celému národu, ba celé kulturní Evropě, neřku-li celému katolickému světu. Jen výš, jen dál', jinak zůstaneme trčet na místě, jako ta mrtvá latina! -r. Listárna redakce četbě rebusy, a také typograficky nevypadá to pěkně! Jinak se můžete utěšovat tím, že tato věc se netýká pouze Vás, ale i mnoha jiných. Proto nemějte za zlé! — Váš oddaný korektor. 96 | ||||
|